Thor 1: Bůh hromu znovuzrozený

Recenze
5 / 5 134 0
18. říjen 2020, napsal Daniel Sláma
Celkové hodnocení: 50%

Dnešní recenze bude trošku retro, jelikož si pod drobnohled nevezmeme žádnou novinku. Čeká nás přibližně rok starý kousek – Thor: Bůh hromu znovuzrozený, přičemž hodnocení druhého dílu, který vyšel v srpnu tohoto roku, bude bezprostředně následovat.

Thor 1: Bůh hromu znovuzrozený

Thor: Bůh hromu znovuzrozený je složen z prvních šesti sešitů série Thor z roku 2018. U nás vyšel v říjnu loňského roku pod hlavičkou nakladatelství CREW (kterým děkuji za první i druhý díl k recenzím). Scénář napsal Jason Aaron, jehož miláčkem je právě Thor (píše komiksy převážně o něm).

Příběh je zajímavý už na začátku. Dozvídáme se, že Thor přišel o svůj Mjolnir. Místo toho využívá další stovky jiných, slabších kladiv (nebojte, nejde o spoiler – toto s můžete přečíst i v samotné synopsi komiksu). „Náhradnice“ Mjolniru nejsou vskutku ničím zajímavé, kromě toho, že jich je prostě hodně a pomalu na každém panelu využívá Thor jiné. Zajímavě to reflektuje skutečnost, že i my smrtelníci mimo komiksový svět se chováme podobně, přijedeme-li o partnera. Vzpomínáte si na Korga z filmu Thor: Ragnarok, když si utahoval z Thora ohledně jeho silného pouta ke kladivu? No, tak v komiksech tomu není jinak. Zajímavé!

A k samotnému jádru příběhu.

Pro fandy filmů to jistě nebude nic nového – Ásgard je v troskách, Bifrost je na… padrť a vůdce temných elfů Malekith si chce podrobit všech devět světů. Nebo deset? Opravte mne, jelikož je mi známo, že Yggdrasil se skládá z devíti světů, avšak v komiksu je stále zmiňováno deset. Nebudu ale zabíhat do detailů příběhu, od toho tu máme osvědčenou dvojici Mark Ruffallo a Tom Holland, ale zaměříme se na mé pocity. O tom přece ty recenze jsou, ne?

Jelikož jsem správný Čech, co si rád stěžuje, tak přesně tím začneme.

Abych řekl pravdu, ze začátku jsem se dost ztrácel. Jak v kresbě, kterou v prvních čtyřech sešitech obstaral Mike Del Mundo, tak i místy v příběhu. Nechápejte mě špatně, kresba jako taková se mi opravdu líbí. Ale dle mého skromného názoru se nehodí do komiksu, který je nabušený akcí! V „kecacích“ scénách je to v pohodě – máte přehled kdo zrovna mluví, co se děje a kolik postav před vámi vlastně je. Vypadá to to prostě dobře.

Problém nastává ve chvíli, kdy dojde k akci, respektive boji. Sám jsem chvilkami vlastně nevěděl, kdo co vlastně říká, kdo se s kým bije a co se to sakra vlastně děje! V takových momentech na mě stránky působily, jako by někdo vyplácal všechny barvy světa na papír, sedl si na ně, pořádně zavrtěl zadnicí, nechal to uschnout a pak tam náhodně naházel bubliny s textem. Přiznám se, na pár dní jsem kvůli tomu Thora odložil a trochu jsem litoval, že jsem se do toho pouštěl.

Aby toho nebylo málo, ano, mám problém i s příběhem. Respektive s jeho stylem vyprávění. Pro pochopení, neodehrává se tu jen jeden příběh v jednom čase, ale dva příběhy v různých velmi vzdálených časech. To by až tak nevadilo, kdyby si to drželo alespoň nějakou pospolitost – 1 sešit rovná se např. 20 stránek hlavního příběhu a 5 stránek vedlejšího. Ne! Každý sešit je úplně jiný. Jednou jste v přítomnosti celý sešit, pak jen 15 stránek a dalších 10 v budoucnosti. V dalším sešitu jste zase jen v budoucnosti. Je to prostě bordel. Minimálně do půlky knihy jsem pořádně nevěděl, co je vlastně hlavní příběh, jestli a jak na sebe ty dva nějak vůbec navazují. To vám začne pořádně dávat smysl až ve druhém výtisku, o tom ale příště.

Dalším, nevím jestli úplně problémem, je velká a poněkud komplikovaná Thorova rodina. V jednu poměrně dlouhou chvíli se na stránkách objeví skoro všichni, až na pár výjimek. A vyznat se v tom chce opravdu místy dávku trpělivosti. A to obzvlášť, když si k tomu přičteme mnou tak haněnou a přesto zbožňovanou kresbu. Pokud nemáte o severské mytologii žádné znalosti a nebo máte jen ty z filmů, budete s největší pravděpodobností zmatení ještě víc.

I přes ta všechna negativa jsem si ale prvního Thora nakonec užil. Proč? Po prvních dvou až třech sešitech jsem se k němu vrátil o něco připravenější. U každé stránky je holt potřeba se zdržet trošku déle, pořádně si jednotlivé panely prohlédnout a prostě a jednoduše neletět kupředu. To vám Thor bohužel nedovolí… alespoň tedy mě to nedovolil.

Abych se znovu vrátil ke kresbě. Jak už jsem jednou napsal, je skvělá! Není to žádný mainstream, je to něco jiného a určitě vám zůstane v paměti. Jen se, dle mého názoru, nehodí do akčních sekvencí. Nakonec, určitě mě bavil pes Thori! Toho byste chtěli mít doma všichni. MORD! MORD!

Shrnutí recenze

Pro

Kresba v momentech, kde není akce
Pes Thori
Samotný příběh, pokud se v něm zorientujete

Proti

Kresba v momentech, kde je akce
Skákání v čase
Někdo může mít zmatek v Thorově rodině

Shrnutí

Komiks Thor: Bůh hromu znovuzrozený bych doporučil převážně čtenářům, kteří mají čas a trpělivost a těm, kteří o světu Thora Odinsona mají již nějaké znalosti. Bez těchto atributů budete asi bohužel zmatení a místy i otrávení, jako já.

Ohodnoť článek

Pro ohodnocení toho článku se musíš přihlásit.



Komentáře

Pro psaní komentářů musíš být přihlášený.

Autor článku

Daniel Sláma
Daniel Sláma
Redaktor

Kde nás najdeš


PILSCO