She-Hulk: Neuvěřitelná tuctovost

Recenze

Tak tento výše popisovaný pocit se vám po zhlédnutí She-Hulk určitě nedostaví. Mám ale důvodné podezření, že k tomu došlo na straně scénáristů Marvelu. Tento projekt totiž představuje přesně ten typ spin-offu, co začnete ze zoufalství vydávat s odstupem poté, co byly vyčerpány veškeré nosné linky vašeho fiktivního světa.

Ne že by to nutně znamenalo, že MCU už nemá co nabídnout. Jen to tak prostě vypadá. She-Hulk zcela postrádá nápad i osobitost. Například po stránce humoru jde o absolutní selhání. Člověk se zasměje akorát tak u názvů epizod 5 a 8, které jsou však spíše směšné než vtipné.

Jinak se seriál snaží odlišit a stavět hlavně na bourání čtvrté stěny, zejména tedy v cílové rovince. Jenže to, co prakticky až do poslední epizody splňuje akorát tak funkci trapnosti při až ubohé snaze napodobit Deadpoola (který je beztak jedním z nejpřeceňova­nějších komiksových „průkopníků“ – ano, čtete dobře!), se v závěru jen zvrhne ve velmi netradiční porci dramaturgického bordelu, který někdo bůhvíproč pokládal za ideální způsob zakončení série.

Pravdou ovšem je, že na konci zase až tolik nesejde… nemá-li pořádně co do sebe dosavadní děj. A to tedy vážně nemá. Měli jsme se koukat na soudní komedii? Fajn. Je to sice asi úplně jedno, protože identifikovat žánr je prakticky nemožné, a nebýt toho, že je nám tato nálepka z úst protagonistky v jednom momentě přímo vmetena do obličeje, ani by nikdo nepoznal, co bylo vlastně tvůrčím záměrem.

Problémem však není žánr. Ale totální absence kontinuity, konzistentnosti, prostě nějakého vlákna táhnoucího se hezky napříč celou sérií. Zpětně lze vlastně konstatovat, že se na jednotlivé díly můžete koukat klidně i na přeskáčku. Za prvé neexistuje šance, že by vám uteklo něco podstatného, a za druhé ještě můžete přidat seriálu na hodnotě v podobě roztříštěné kompozice, jste-li vyznavači avantgardy.

Vzhledem k obsahu ta kompozice koneckonců zase až tak roztříštěná nebude. Své jasné místo má v příběhu snad akorát původ postavy, který je ovšem tak odfláknutý, že by ho snad lépe napsalo kdejaké dítě školou povinné. Samozřejmě, proč se držet předlohy alespoň v těch místech, kde by to dávalo největší smysl, že.

A teď si ještě představte, že jsou lidé, kteří všechny části sledovali poctivě v den premiéry a na každou další museli vždy čekat celý týden. Z toho by se jeden zcvoknul. To je potom na místě začínat neustále znova od samého začátku, neboť pamatovat si, co se (ne)stalo, je tu docela na hraně lidských možností.

Tatiana Maslany se v roli snaží, seč to jde, scénáristé jí však práci ani trochu neusnadňují. Možná trochu kupodivu se nicméně lépe hledí na She-Hulk než na Jennifer Walters. Když tedy zrovna v kanceláři neprocvičuje svaly pánevního dna… Také je hezkým detailem, že proměna v zelené monstrum zahrnuje i bezplatnou vlasovou péči.

K důvodům, proč She-Hulk hned nezatracovat a na seriál se podívat, lze dále zařadit poměrně četná camea. Toto tvrzení lze dále de facto o něco posunout drobnou kosmetickou úpravou, tedy vyslovením hypotézy, že bez starých dobrých známých tváří by už o docela zatracení hodný produkt zřejmě šlo.

Naštěstí tady jsou. Není jich zrovna málo a vyskytují se poměrně hojně. Řeč je pochopitelně o Hulkovi, Emilu Blonskym, Wongovi a Daredevilovi. Bez nich by to byla podívaná atraktivní asi jako Jenniny taneční kreace.

Neuvěřitelná právnička. Tak mohl znít název celkem slušného, asi třicet minut trvajícího filmečku, během něhož bychom byli svědky zrození She-Hulk a jejích interakcí s dalšími slavnými komiksovými postavami. Také se mohlo jednat o sérii kraťasů. Třeba i v animované for­mě.

Zdá se tak, že adekvátní nápravu mohou v tuto chvíli zajistit pouze autoři legendárního kanálu How It Should Have Ended. Do té doby tu nicméně máme pouze neuvěřitelnou tuctovost.

Komentáře