Překvapení z Wakandy

Recenze
0 0
15. květen 2018, napsal Mia
Celkové hodnocení: 65%

Přiznávám, že na žádnou předpremiéru se mi doposud nechtělo méně, než na Black Panthera. S opatrným optimismem připouštím, že obavy nebyly na místě. Film jako takový funguje překvapivě dobře na to, kolik „kousků“ jiných filmů jsem v něm objevila.

Překvapení z Wakandy

Samotný úvod mi nezaměnitelně evokoval úvodní scénu z Hellboye – Zlaté armády, v průběhu jsme si užili trochy S.H.I.E.L.D.u a téměř deadpoolovského hláškování, zajímavého mazlíčka, který připomněl to jediné zapamatovatelné z Inhumans – jednoduše, celek byl v tomhle případě jednoznačně lepší než součet částí.

Ve světle našich článků na téma Black Pantherových komiksů se film jeví jako regulérní antispoiler. Pokud jste komiksy nečetli, obligátní informační guláš se nekoná a vy tudíž nejste indisponováni nedostatkem spojujících dějových vláken. Pokud jste komiks naopak četli, nejspíš budete mírně zmatení a částečně příjemně překvapení. Filmový ochránce Wakandy totiž na rozdíl od své předlohy obdržel smysl pro humor – tedy, pardon, ne přímo on, na to má jeho výsost lidi. Shuri, sestru filmového T'Chally, po zhlédnutí Black Panthera pasuji do role královny komiksových nezmarů. Je to přesně ta sestra, kterou jste nikdy nechtěli, ale kdybyste ji měli, byli byste vděční všem bohům všech pantheonů. Každou scénu, v níž se objeví, si nemilosrdně ukradne pro sebe a to zejména scény s bráškou, který se vedle Shuri stává téměř neviditelným. Podobně kraluje plátnu i generálka Dora Milaje, Okoye – po jejím nástupu dostává termín „herdekbaba“ zcela jiný rozměr. Je stylová, zábavná a nezničitelná, neporazitelná, úžasná. Jednu prosím zabalit domů.

Vedlejší postavy jsou ostatně velkým tématem celého filmu – jsou totiž mnohem zajímavější, barvitější a sympatičtější než sám hlavní hrdina. Osobně si nejsem jistá, jestli je to aktuálním držitelem BP titulu, nebo jeho představitelem Chadwickem Bosemanem, ale jisté je, že po zhlédnutí filmu jsem z jeho hlavního aktéra neměla dojem téměř žádný a při nejzásadnějším střetu celého příběhu jsem zcela nepokrytě fandila nepříteli, rošťáckým úsměvem vyzbrojenému Killmongerovi. Serkisův Klaue byl tak nádherně šílený, že jen představit si jiného herce bylo nemožné, Martin Freeman alespoň částečně rozbil dojem „ňoumovitosti“ a předvedl trochu toho agentského chlapáctví, ale ten T'Challa!

Pokud jste ze starších komiksů nevyrozuměli, kde leží Wakanda a chcete to vědět, doporučuji během filmu nemrkat, jinak si budete muset vystačit s Afrikou. Celkově bych za největší mínus celého Black Panthera označila jakousi informační plochost. Na rozdíl od například Kapitána Ameriky nebo Iron Mana, Black Panther si vyměřenou stopáží tak nějak proplouvá, aniž by komukoli cokoli pořádně vysvětlil a řadu mnohdy zajímavých scén si divák musí z větší části domýšlet. Zjistíme, že Wakanďané mají řadu zajímavých rituálů, ale většinou nevíte, co to právě dělají a proč. Pokud jste tápali, jak se které jméno vyslovuje, ani zde film nepomůže – každý je vyslovuje jinak (chudák M'Baku). Oproti tomu je velmi příjemné sledovat kombinaci nejmodernější techniky jak ze Stark Industries a kultury země třetího světa, které tvůrci vytvořili pro Wakandu. Na pohled je to mimořádně zajímavé místo, kam by člověk docela s chutí zajel v rámci Erasmu, na druhou stranu jsem „zvenčí“ čekala víc, možná malou africkou Pandoru? Já vím, já vím, máš svou vysněnou potitulkovou scénu, tak si nestěžuj.

Shrnuto a podtrženo, Black Panther se z mého pohledu zasekl někde na půli cesty. Rozhodně nemá sílu aspirovat na nejlepší komiksovku posledních let, ale ani na tu nejhorší (Apokalypsa se už konala). Největší nedostatky se pojí právě s hlavním hrdinou, což je námět k diskuzi na dlouhé zimní večery, a pokud se i jeho výsost má potenciálně dočkat trilogie, rozhodně je co zlepšovat. Nestává se často, aby bezvýhradně všechny vedlejší postavy přebily postavu hlavní, nicméně T'Challa v klání na domácí půdě jako vítěz neodchází. Škoda, protože pokud bude mít film pokračování, hodilo by se něco víc než ošklivá, černá Wonder Woman.


Nábor do redakce

Mám zájem!


Shrnutí recenze

Shrnutí

Shrnuto a podtrženo, Black Panther se z mého pohledu zasekl někde na půli cesty. Rozhodně nemá sílu aspirovat na nejlepší komiksovku posledních let, ale ani na tu nejhorší (Apokalypsa se už konala). Největší nedostatky se pojí právě s hlavním hrdinou, což je námět k diskuzi na dlouhé zimní večery, a pokud se i jeho výsost má potenciálně dočkat trilogie, rozhodně je co zlepšovat.

Ohodnoť článek

Pro ohodnocení toho článku se musíš přihlásit.


Komentáře

Pro psaní komentářů musíš být přihlášený.


Nábor do redakce

Mám zájem!