Mistrovsky vybalancovaná emoční bouře

Recenze
Mistrovsky vybalancovaná emoční bouře

Recenze standardně nebude obsahovat SPOILERy, a tentokrát ani žádné výrazné náznaky. Zkrátka a dobře… Bez přidaných obrázků na vás vybalím ryzí pocity, které jsem po shlédnutí Endgame měl…

5 / 5 582 0
24. duben 2019, napsal Nevka
Celkové hodnocení: 99%

Na začátek by se slušelo říct, že by člověk po Infinity War čekal, jak ten film nejde jednoduše napsat tak, aby přežil tu obrovskou zodpovědnost vůči fanouškům, a zároveň se po logické stránce příběhu nezhroutil jako domeček z karet. Vesmír se přeci jenom budoval důkladně, dbalo se na detaily, dějovou provázanost a kvalitu snímků. Navíc se zdálo, že po Thanosově lusknutí už není cesty, která by nevedla přes velké množství paradoxů.

S velkou obavou jsem se tedy chystal na snímek, který všichni očekávali. A jak to dopadlo? Naštěstí naprosto perfektně!

Na první pohled je v celém filmu pouze jedna jediná (navíc méně zásadní) scénáristická berlička, která na druhou stranu každému dojde až třeba půl hodiny po projekci. Po delší době už vyvstává druhá a třetí, ale co se dá dělat. Už kvůli tomu, že i v rámci jisté pokřivené logiky to dává smysl a dojem z „velkého finále“ to absolutně nezkazí.

Postavy fungují na jedničku a hudba je po delší době dokonalá (skvěle reflektuje to, co se na plátně děje). Navíc se dá říct, že završení jedenáctileté ságy asi nešlo natočit o moc lépe. I když se zdá, že některé postavy zasloužily trochu větší prostor, při této stopáži bylo vše adekvátně vysvětleno a ukončeno (třeba se dočkáme i prodloužené verze). Dál už se nebudu zabývat detaily, protože tohle si člověk musí prožít sám. Vezměte na film rodinu, nebo kamarády a užijte si to s nimi. Mám pocit, že tak bude zážitek ještě lepší a dokonalejší.

Na závěr jen podotknu, že ač se sám považuji za filmově relativně „citlivou osobu“ (najdou se některé filmy, které mě rozbrečí – dejme tomu 1/25), tady to se mnou cloumalo celý film. Osm menších nervových zkratů doprovázely zhruba tři hysterické záchvaty, kdy jsem se musel sakra držet, aby o mně nevědělo celé kino. Pro pořádek jen dodám, že Infinity War u mě vyvolala pouze jeden až dva ty menší… Ale teď ty tři největší. To jsou právě ony emoční bouře, kde to třese s celým tělem a zoufalý křik se mermomocí dere z vašeho nitra (abyste se nelekli – čísla nemají nic společného s počtem úmrtí).

Nečekejte doma a vyrazte do kina!

Shrnutí recenze

Pro

Ńaprosto všechno.

Proti

Několik paradoxů.

Shrnutí

Marvel pro mě byl vždy "srdcovka", a tohle je vrchol všeho, co jsem si přál...

Ohodnoť článek

Pro ohodnocení toho článku se musíš přihlásit.



Komentáře

Pro psaní komentářů musíš být přihlášený.

Reklama