Mistrovsky vybalancovaná emoční bouře

Recenze
5 / 5 0 0
24. duben 2019, napsal Nevka
Celkové hodnocení: 99%

Recenze standardně nebude obsahovat SPOILERy, a tentokrát ani žádné výrazné náznaky. Zkrátka a dobře… Bez přidaných obrázků na vás vybalím ryzí pocity, které jsem po shlédnutí Endgame měl…

Mistrovsky vybalancovaná emoční bouře

Na začátek by se slušelo říct, že by člověk po Infinity War čekal, jak ten film nejde jednoduše napsat tak, aby přežil tu obrovskou zodpovědnost vůči fanouškům, a zároveň se po logické stránce příběhu nezhroutil jako domeček z karet. Vesmír se přeci jenom budoval důkladně, dbalo se na detaily, dějovou provázanost a kvalitu snímků. Navíc se zdálo, že po Thanosově lusknutí už není cesty, která by nevedla přes velké množství paradoxů.

S velkou obavou jsem se tedy chystal na snímek, který všichni očekávali. A jak to dopadlo? Naštěstí naprosto perfektně!

Na první pohled je v celém filmu pouze jedna jediná (navíc méně zásadní) scénáristická berlička, která na druhou stranu každému dojde až třeba půl hodiny po projekci. Po delší době už vyvstává druhá a třetí, ale co se dá dělat. Už kvůli tomu, že i v rámci jisté pokřivené logiky to dává smysl a dojem z „velkého finále“ to absolutně nezkazí.

Postavy fungují na jedničku a hudba je po delší době dokonalá (skvěle reflektuje to, co se na plátně děje). Navíc se dá říct, že završení jedenáctileté ságy asi nešlo natočit o moc lépe. I když se zdá, že některé postavy zasloužily trochu větší prostor, při této stopáži bylo vše adekvátně vysvětleno a ukončeno (třeba se dočkáme i prodloužené verze). Dál už se nebudu zabývat detaily, protože tohle si člověk musí prožít sám. Vezměte na film rodinu, nebo kamarády a užijte si to s nimi. Mám pocit, že tak bude zážitek ještě lepší a dokonalejší.

Na závěr jen podotknu, že ač se sám považuji za filmově relativně „citlivou osobu“ (najdou se některé filmy, které mě rozbrečí – dejme tomu 1/25), tady to se mnou cloumalo celý film. Osm menších nervových zkratů doprovázely zhruba tři hysterické záchvaty, kdy jsem se musel sakra držet, aby o mně nevědělo celé kino. Pro pořádek jen dodám, že Infinity War u mě vyvolala pouze jeden až dva ty menší… Ale teď ty tři největší. To jsou právě ony emoční bouře, kde to třese s celým tělem a zoufalý křik se mermomocí dere z vašeho nitra (abyste se nelekli – čísla nemají nic společného s počtem úmrtí).

Nečekejte doma a vyrazte do kina!


Shrnutí recenze

Pro

Ńaprosto všechno.

Proti

Několik paradoxů.

Shrnutí

Marvel pro mě byl vždy "srdcovka", a tohle je vrchol všeho, co jsem si přál...

Ohodnoť článek

Pro ohodnocení toho článku se musíš přihlásit.


Komentáře

Pro psaní komentářů musíš být přihlášený.