Black Adam

Recenze

Poděkování

Úvodem chci poděkovat za spolupráci se společností Vertical Entertainment, zásluhou které jsme se zúčastnili slavnostní předpremiéry v multiplexu Cinema City v OC Atrium Flora jako hrdí partneři. Rovněž oceňuji volbu originálního znění a formátu IMAX, který je pro film ušitý přímo na míru.

Prolog

Black Adam (2022) je čerstvý superhrdinský snímek s metráží okolo 125 minut. Proto se nachází ve „stejné váhové kategorii“ jako konkurenční Doctor Strange in the Multiverse of Madness. Režie se uchopil Jaume Collet-Serra (Orphan či NON-STOP) a hlavní hvězdou je Dwayne Johnson, kterého máme zafixovaného jako sympatického klaďase se zářivým úsměvem od ucha k uchu. Kromě ikonického The Rocka se můžete těšit na další známé tváře, jako je Pierce Brosnan, Viola Davis nebo Aldis Hodge.

Produkce se neobešla bez několika odkladů, což mělo za důsledek, že většina diváků byla vůči filmu značně skeptická. To však nakonec nebránilo tvůrcům, aby nám naservírovali vskutku povedený kinematografický zážitek. Čím přesně tento nový počin zaujal? A kde to takzvaně drhne?

Dynamické a nápadité souboje

Když využiji 10bodový systém hodnocení, tak Black Adamovi dávám rovných 10 bodů za zpracování akčních scén. Soubojové pojetí hodně připomíná snímek Man of Steel, který v tomto ohledu sklízel pochvaly ze všech stran. Tato již předem avizovaná inspirace se v průběhu filmu skutečně nezapře a je cítit při každém úderu.

Co fungovalo dříve, tvůrci nyní zopakovali, ale navíc ještě o něco málo zvedli laťku i díky novým technologiím a postupům. Můžeme zde vidět střídavé Slow a Fast Motion záběry, které dodávají konfrontacím dostatečnou intenzitu, brutalitu, spád i napětí. To jsou koneckonců typické prvky pro DC tvorbu i pro akční blockbustery. Poměrně velká část diváků si přesně tohle žádá.

K lepšímu prožitku ještě přispívají nápadité a velice sofistikované detaily v prostředí bitev, které se hemží rekvizitami a narážkami na samotné univerzum, komiksy i popkulturu všeobecně. Proto doporučuji pečlivě sledovat okolí a předměty během jednotlivých konfliktů, zvláště pak v jedné ze zábavných bojových scén v dětském pokoji. Black Adam v tomto směru obstál na potrženou jedničku s hvězdičkou. Popojeďme dál.

Epické zvukové efekty

Každý souboj doprovází velmi podmanivé zvukové efekty, které dodávají akčním sekvencím nový rozměr. Popsat se dají jako hlasité, ale přitom nejsou zas tak rušivé. Jedná se o zásadní faktor, jenž běžný divák příliš nevnímá, pokud se tedy neozve „rána jako z děla“. Ovšem i toto podporuje napětí a dodává spád všemu, co se na plátně mihne. I zde patří tvůrcům velká pochvala za provedení, které nenásilně plní svou funkci.

Barvitost a vizuální stránka

Často slýchávám názor, že filmová tvorba DC je velice temná a pobledlá, plná šedi a černoty. V posledních letech však studio sází na osvědčenou taktiku svého největšího rivala. Proto jsou nyní filmy z DCEU plné sytých barev, které na publikum působí méně depresivně. To platí i pro snímek Black Adam, který s barvitostí rozhodně nešetří. Pokud vás u dřívějších titulů trápila menší rozmanitost barev, tento čerstvý počin vás vizuálně uchvátí.

Film vs. předloha

Ve filmu titulární postava Black Adam není sám. Poprvé svůj prostor dostal také tým Justice Society of America. Pokud vezmeme v potaz původ Theo Adama, tak zde můžeme mluvit o velice věrném zpracování s drobnými kosmetickými úpravami. Na tvůrcích je tedy znát, že ústředního hrdinu znají i na stránkách komiksů.

To se vyloženě nedá říci o všech členech JSA. Například Atom Smasher působí spíše jako místní šašek se suchými fóry v rukávu, které se většinou míjí účinkem. Další, co by mohlo vadit hlavně komiksovým čtenářům, je vizuální zpracování magie Doctora Fatea. Ta se obvykle projevuje ve tvaru egyptských hieroglyfů, kdežto tady vidíme kouzlení, které až příliš nápadně připomíná zrcadlovou dimenzi z filmového Doctora Strange.

Kolísavá dějová linka

Hlavním motivem příběhu je vnitřní rozpor Black Adama, který přeskakuje mezi statusem hrdiny a samozvance, díky čemuž skvěle představuje podstatu antihrdinství. V rámci filmu se děj zpomalí (až zasekne) ve dvou fázích, což může při takto zběsilé akci vytrhnout diváky z kontextu.

Hlemýždí start je poměrně nudný a táhne se na můj divácký vkus zbytečně dlouho. Hned na úplném počátku nás vypravěčka seznámí s původem hlavní postavy s neúplnými souvislostmi, které posléze rozklíčuje další zápletka. Poté přichází velká akční jízda a děj hezky odsýpá, jenže po nějakém čase se snímek znovu pozastaví. Tentokrát je to však pro změnu záměrem tvůrců, jelikož stále nebylo řečeno vše.

Stagnace postav

S novou kapitolou se rozšiřuje rozmanitost celého multiverza, které ještě nepůsobí zcela konzistentně. Filmový scénář Black Adama totiž jednoznačně bojuje s tím, že rozšiřování DCEU se dlouho nedařilo. Snímek tak v podstatě slouží jako představovačka nových tváří, na jejichž rozvoj nezbyl skoro žádný čas a ani prostor. Koneckonců metráž 125 minut tvůrcům svazuje ruce a celý příběh se navíc odehrává v krátkém časovém úseku několika hodin. Proto postavy mnohdy stagnují a vlastně ani nemají jak procitnout, prozřít či se nějak zásadně rozvíjet před očima diváků.

Žádné vyšší poselství

Od blockbusteru se samozřejmě neočekává, že nám rapidně změní život bezprostředně po jeho zhlédnutí. Ovšem je to složka, kterou vyžadují náročnější diváci. Žádný vyšší přesah nad rámec příběhu tu ale nehledejte! Tady jde hlavně o čistokrevnou akční zábavu, kterou by kdejaká poselství mohla zbytečně brzdit.

Skvělé i mdlé herecké výkony

Největší pozornost si bezpochyby uzme zkušené trio The Rock, Pierce Brosnan a Aldis Hodge, které herecky táhne celý snímek. Ostatní jsou zastínění touto trojicí, což však nutně nemusí být na škodu. Možná tři velké ryby v malém rybníce jsou dostatečné, stejně jako tři herecké hvězdy vystačí pro jeden svébytný sólový snímek. Dále překvapil mladičký herec Bodhi Sabongui, který prokázal zajímavý potenciál, takže jsem zvědav na jeho budoucí role.

Nabušený soundtrack

Oficiální soundtrack se může pochlubit strhující hudbou, kterou asi nelze srovnávat s nadějeplnými supermanskými tématy od Johna Williamse či s temnými a tepavými netopýřími podklady od Hanse Zimmera, jejichž dílo je považováno za majstrštyk v oboru. Hudbu obstaral Lorne Balfe a do určité míry mísí prvky tvorby obou skladatelů. Nápaditá témata a hutné doprovody a podkresy tak potěší citlivá ouška těch nejnáročnějších milovníků filmové hudby, díky čemuž si řada z nich stáhne Black Adam OST do svého chytrého zařízení.

Potitulková scéna

Před finálním shrnutím je nutné zmínit ještě jednu potitulkovou scénu, která zahrnuje obří cameo. Black Adam tak otevírá novou éru DCEU, která nám dává předzvěst lepších zítřků. Před pár dny sice inkriminovaná potitulkovka unikla na internet (dnes je už smazána), její události však spoilerovat nehodlám. Běžte raději do kina a přesvědčte se sami, zdali zámořské spekulace (ne)lhaly!

(Zdroj obrázků – vertical-ent.cz)

Komentáře