Top 10 nejhůře hodnocených komiksů dekády (1. část)

Top 10 nejhůře hodnocených komiksů dekády (1. část)

Komiksy
580 0
3. květen 2020, napsal Tony Trojan

Jaké jsou nejméně povedené komiksy z období 2010 – 2019? Jaký komiks je úplně nejhorší? A proč tomu tak je? Výběr toho nejhoršího z dílny Marvel za uplynulou dekádu. Negativní kritiku slízli i legendární autoři.

Top 10 nejhůře hodnocených komiksů dekády (1. část)

Ne každý komiks má na růžích ustláno a řada fanoušků a kritiků těmto titulům nemůže přijít na jméno. Odmítavé chování vůči různorodým paskvilům, které se jim příčí z několika různorodých hledisek, je pak jediná možnost, jak vyjádřit nesouhlas s odvážnými příběhy současné produkce a s odlišným přístupem ke kultovním postavám či vizuálním stylem některých děl.

V těchto případech nepomůže ani velké jméno autora, který už za sebou zanechal nezapomenutelný odkaz, k čemuž někteří fanoušci nechtějí přihlížet. Zkrátka, život komiksového tvůrce znamená neustále dokazovat svoji kvalitu, ať už komiksy píšete či kreslíte. Předešlé zásluhy a úspěchy jsou pasé, pokud je znovu neprokážete. Chyby se neodpouštějí a fanoušci vám je dají pěkně sežrat.

Toto je náš Top 10 nejhůře hodnocených komiksů dekády. Neznamená to, že to jsou ty vůbec nejhorší kousky, poněvadž tento pohled je subjektivní a názory se liší jedinec od jedince. Každopádně si buďte jistí, že to nebudou komiksy, co byste přímo hltali anebo dokázali pochválit.

Major X (2019)

Negativní vnímání fanoušků neminulo ani tuto sérii od Roba Liefelda, tvůrce Deadpoola. Se scénářem mu pomáhal Dugen Trodglan (Marvel Spotlight, Oz Primer, X-Men: Future History) a nedopadlo to zrovna valně. Příběh je o postavě Major X, kterou fanoušci překřtili na Anti-Deadpoola, což plně dokresluje skepsi vůči tomuto charakteru.

Alexander Nathaniel Summers je mutant, jehož schopnosti však nejsou příliš známé. Víme o jeho manipulaci s elektřinou, kterou však tolik nevyužívá kvůli sklonu řešit vše svým nabitým arsenálem. Nelze říci, že je Major X nezajímavý charakter, ale porovnání se svým předchůdcem Deadpoolem nesnese. Co mu vlastně uškodilo?

Zlatá 90. léta mají jistou estetiku, kterou je těžké ignorovat. To, co bylo jednou odhaleno, nyní prochází renesancí, a to hlavně díky fanouškům, kteří už vyrostli do dospělosti. Nyní získávají na vlivu a jistá nostalgie by mohla pomoci i tomuto komiksu. Jen málo lidí ztělesňuje devadesátá léta jako tvůrce Rob Liefeld, který předefinoval vzhled a podstatu X-Menů pro celou jednu generaci. Pokud milujete Liefeldovu tehdejší práci, nejste sami. Jeho umění představuje celé období, které stále rezonuje napříč komiksovým světem. Major X však není autorův návrat ke kořenům, nýbrž nepovedený pokus dostat se zpět na výsluní. Liefeld začal s příběhem, kde vlastně skončil. Odehrává se mezi jeho klasikami X-Force # 98 a X-Force # 1.

Po 25 letech se komiks přeci jenom trochu změnil a v současnosti kvalita tohoto příběhu poněkud zaostává, i když vlastně není o tolik horší. Liefeldův skript je však příliš tuhý a fráze jako: „Připravte se na bolestné odstupné“ rozhodně v dnešní době neoslní. Komiksu škodí i bolestná izolace a sterilnost. Většina akce se odehrává v šedé místnosti s malým obsazením postav. To by samo o sobě špatné nebylo, ale postavy jsou nevýrazné a dialogům zkrátka něco schází. Deadpool: Bad Blood byla poslední hlavní práce, kterou Liefeld odvedl pro Marvel v roce 2017. Byl to skvělý titul, který zachytil vše, co čtenáři kolem 90. let milovali. Major X #1 však spadne do jakéhosi útlumu a v této šedi zanikne. Špatně zvolené fráze během boje proti osudu celého světa kazí vše, co bychom vlastně i chtěli mít rádi.

Liefeld samozřejmě neztratil schopnost přenést svůj styl dynamiky na akční scénu, jeho postavy mají stále grády, tedy alespoň v určitém ohledu. Podobně i jeho struktura stránky zachycují ikonicky přehnaný styl 90. let a právě tato energie vás tímto problémem trochu přenese. Chybí tomu však určitá naléhavost a hladovost. Major X rozhodně nemá takové kouzlo jako Wade Wilson alias Deadpool.

Civil War II. (2016)

V roce 2016 přišlo Marvel Studios s velice úspěšným filmem Captain America: Civil War, který vychází z komiksové Občanské války. Protože první občanská válka vydělala velkou hromadu peněz, v Marvel Comics se rozhodli z této studny čerpat i nadále a vytěžit z toho ještě nějaký ten dolar navíc. Studna se však ukázala být prázdná. Originál není vhodný pro přirozené pokračování bez násilného překrucování. Iron Man a Kapitán Amerika nemohou mít stejný argument dvakrát, takže repríza jejich souboje nepřipadá v úvahu. Kdo jiný je tedy po ruce, aby poskytl důvěryhodnou zápletku?

Vydavatelství se rozhodlo pro Captain Marvel a vložili ji do tohoto šílenství. I když je první řada Občanské války jedna z nejlepších komiksových sérií posledních let, tak druhá řada moc nepochodila. Je to hned z několika důvodů. Kvůli ideologickým postojům se II. Občanská válka tříští do násilných rozkolů mnoha vlajkových postav společnosti, které uvízly v redesignu svých kostýmů. Není tu žádné napětí, žádné překvapení. Bendisův průsvitný děj se rozpadne, když se na něj člověk podívá jen o trochu blíž. Konflikty jsou tak špatně definované, že Beast musí pro sebe uzmout na konci dvě stránky, aby se vlastně vysvětlilo, o čem série je.

Osmý díl této série vypadá díky Davidovi Marquezovi pěkně. Kupodivu je vše purpurové, ale nezachrání to postavy, které nevypadají nebo se nechovají, jak by měly a žádá si to jejich podstata. Přestože se některé akční figury pohybují po hrací ploše, celkový účinek je nuda. Zbytek umělecky zastřešil Juan Giménez, který vnesl do komiksu tlusté linie inkoustu a jeho barevné body vypadají jako mistrovsky detailní textury. Dílo argentinského autora mísí impresionismus a naturalismus. Zdá se, že všechno je detailně vykresleno. Při pohledu zblízka se však Giménezovy vodovky prolínají a vpouštějí se do sebe. Jemná textura kovu exploduje v jasném osvětlení mezigalaktického ohně, který symbolicky pálí tento komiks na prach. I tyto faktory této události škodí a jedná se tak vlastně o simulakrum, tedy vyprázdněný obraz bez duše, zlatou nádobu bez obsahu.

Podobný osud jako Civil War II získaly i další nepříliš oblíbené řady – Inhumans vs. X-Men a Secret Empire, které spolu souvisí v rámci All – New, All – Different Marvel a není tak překvapivé, že také figurují v našem výběru.

Inhumans vs. X-Men (2016)

Spisovatelé Charles Soule a Jeff Lemire vynaložili velké úsilí, aby ospravedlnili tuto válku a vykreslili obě strany jako legitimně poškozené. Je smutné, že se tohoto tvůrci nedrželi a nevytvořili tak skutečně silný příběh. Vše není ale vyloženě zlé, děj má i světlé momenty v podobě zábavných zápasů charakterů. Emma Frost bojující s Karnakem je zvláštním vrcholem. Pozitivní je i pokračující důraz na marnost bitvy. Klíčovým rozdílem mezi Inhumans vs. X-Men a II. Občanskou válkou je to, že postavy z IvX jsou si alespoň vědomy skutečnosti, že je pošetilé, aby mezi s sebou navzájem bojovaly, jelikož se pak nezabývají skutečnými problémy. Navíc je to čím dál více ohranější písnička.

Smysl nedává ani vyložení příběhu v souvislosti s MU. Třeba charakterizace některých postav se stává příliš extrémní . Příkladem může být právě Emma Frost a její motivace překonat svou posedlost Cyclopsem, která je nezdolná. Emma je lepší a nezávislejší charakter, nebo by alespoň měla být, když vezmeme v potaz její příběhy z posledních dvou dekád. Snažila se totiž stát lepší verzí sama sebe a teď by znenadání zase sklouzla k bídáckému stylu života?

Secret Empire (2017)

Série Secret Empire není vyloženě špatná svými nápady. Celý příběh vychází z Capitain America: Steve Rogers Vol.1 – Hail Hydra (2015), kde Nick Spencer, autor komiksu, rýpá do politických a sociálních témat. Hrdinové mají problémy s úřady a taktéž musí velmi pracně přesvědčit politiky a obyčejné občany o jejich dobrých záměrech. Tento stav je skvělým podhoubím pro teroristickou organizaci Hydra s Red Skullem v čele. Tato fašistická organizace využívá masovou xenofobní hysterii, láká zájemce do svých řad propagandou o převzetí země zpět do vlastních rukou a zneužívá i touhy patřit k většímu celku. Red Skull se snaží ovládnout Kobik, což je výtvor Stana Leeho a Jacka Kirbyho a většina ho zná pod názvem Tesseract. Zde se však jedná o zcela odlišný předmět. Tento komiks vyšel v českém překladu od Richarda Klíčníka a je velice povedený.

Bohužel se s celým Secret Empire nepodařilo navázat správně na tuto zápletku a tak sešity schytaly pořádnou kritiku od fanoušků. A to jak Secret Empire (2015) od Jonathana Hickmana, tak hlavně sešit Nicka Spencera. Jeho velký příběh z léta 2017 začal velmi slibně, stavěl na jednom z nejvýznamnějších zvratů v historii Marvelu a zkoumal, co se stane, když se největší hrdina Marvel Universe stane jeho největším nepřítelem. Postupem času se však ukázalo, že Secret Empire není schopné naplnit svůj potenciál. Pokud si přečtete celý příběh pohromadě, nedostatky jsou více než znatelné.

Rogersův život byl přepsán tak, že je od malička agentem spící Hydry. Secret Empire označuje místo, kde Kapitán Amerika a povstalecká Hydra chtějí ovládnout svět. Stejně jako Občanská válka, Secret Empire vypráví velmi aktuální, politicky nabitý příběh, který má jasný a okamžitý dopad na publikační linii Marvelu. Rané kapitoly Secret Empire nesou skutečnou váhu a význam, který se v komiksu se superhrdiny vyskytuje příliš zřídka. Série se však ukáže jako neschopná udržet tuto hybnost po celou dějovou linii. Spiknutí se začíná zbytečně táhnout, protože důraz se přesouvá k hledání po rozptýlených zbytcích Kobiku. Vyvrcholení je naprosto neschopné splnit příslib příběhu. Ten přímo nabízí důkladné prozkoumání pádu a možného vykoupení Kapitána Ameriky, Tajná Říše však vrcholí ještě další příliš obecnou bitvou mezi dobrem a zlem, proto jsou čtenáři právem zklamaní. Nejdříve je Marvel nalákal na sladkosti a pak jim dal shnilé jablko.

Original Sin (2014)

Tuto komiksovou sérii si Jason Aaron a Mike Deodato za rámeček nedají. Doctor Strange, Rocket Racoon, Black Panther, Ant-Man, Moon Knight, Punisher, Emma Frost, Gamora a Winter Soldier je slušná sestava. Někteří z těchto hrdinů už v současné podobě MCU hrají velkou úlohu a jistě ji budou mít i v nadcházejících filmech a televizních pořadech. Jenže výsledek se nezdařil a Original Sin je tak Aaronův škraloup v jinak senzační bibliografii.

Uatu (Watcher), tajemný vesmírný bůh, který sledoval lidstvo z Měsíce déle, než si můžeme pamatovat, je mrtvý. Co bylo ukradeno z hlídačova doupěte? Tímto začíná největší vyšetřování loupežné vraždy, které u Marvelu nemá obdoby. Furyho kosmické pátrání vede do vzdálených koutů vesmíru i mimo něj, ale právě když si Avengers myslí, že zahnali svého vraha, všechno znenadání exploduje. Co viděl Strážce? Jaký byl původní hřích? Proč vede Black Panther vlastní vyšetřování? Jaká další tajemství odhalí Marvel Universe?

Námět je to přímo skvělý a anotace komiksu spolu se zvučným jménem autora nalákala mnoho čtenářů. Přišlo však pouze zklamání. Fanoušci vyčítají sešitu hned několik věcí, se kterými se ztotožňuji. Retroaktivní kontinuita (retcon) je jako dvojsečný meč vyprávění. Pokud se to povede dobře, může to změnit či obnovit celý příběh. V opačném případě právě tato vyprávěcí technika odstraní závažnost celého dění.

Navíc Nick Fury není zrovna ideální charakter pro vesmírné vyšetřování, i když tuto postavu máme rádi. Nakonec se však zjistí, že je do případu sám zapojený a je vlastně záporákem. Součástí příběhu jsou i Thor nebo Spider-Man, kteří se pro tuto fušku hodí více, ale nedostali skoro žádný prostor. Všeobecně však komiks obsahuje přehršel postav v různorodých týmech a to působí ohromný maglajz. Přesto si pár fanoušků získal, ale to je jenom malá náplast na to, jaké měl komiks ambice.

Světlo a stín umožňují dramatičtější odhalení a pomáhají zvýraznit některé z intenzivnějších okamžiků. Tradičnější rozvržení stránek vytváří scény, které se hodí k akci, zatímco chaotičtější rozvržení dotváří scény, které příběhu propůjčují tajemství. Realistický přístup Deodata je umocněn skvělým zbarvením Franka Martina, které pomáhá navodit ponurý a napjatý tón tohoto příběhu. Celkově se jedná o vizuálně působivou sbírku, kterou však totálně sráží příběh.

Pokračování příště.

(Zdroje obrázků – Marvel)


Nábor do redakce

Mám zájem!



Ohodnoť článek

Pro ohodnocení toho článku se musíš přihlásit.


Komentáře

Pro psaní komentářů musíš být přihlášený.

Autor článku

Tony Trojan
Tony Trojan
Redaktor

Kde nás najdeš


Nábor do redakce

Mám zájem!