Stručná historie moderního komiksu (část II.)

Stručná historie moderního komiksu (část II.)

Komiksy
443 0
23. červenec 2020, napsal Tony Trojan

V dnešním dílu se konečně dostaneme ke jménům a názvům, které jsou všem jistě dobře povědomé a na kterých většina z nás vyrůstala.

Stručná historie moderního komiksu (část II.)

Je tu další pokračování historie komiksu v kostce od A až do Z, od jeskynních maleb až po super-hrdinský žánr. Ještě jste nečetli předchozí články Stručná historie komiksu a 1.část Stručné historie moderního komiksu? Rozhodně stojí za vaši pozornost.

Mickey Mouse

Tvář Disney či jeho komiksový kamarád Kačer Donald je dvojka, kterou není třeba tolik představovat.

Mickey Mouse se představil nejprve v krátkometrážním animovaném filmu Steamboat Willie (1928). Z tohoto snímku pochází i kormidlování Mickey Mouse, které je součástí intra filmů z produkce Walt Disney Animation Studios. V animovaných filmech od Disneyho totiž následuje tento krátký úryvek z tohoto filmu hned po klasickém intru s Disneyho hradem – Cinderella Castle, který byl inspirován podobou bavorského Neuschwansteinu.

Později se Mickey Mouse objevil v komiksovém stripu z 13. ledna roku 1930, jenž nakreslil Floyd Gottfredson. Ten stojí za 45letou historií velkého myšáka, která pomohla stvořit zřejmě největší mediální a zábavní konglomerát v Hollywoodu – Walt Disney Company.

První super-hrdina

Mandrake the Magician je komiksový strip Lee Falka, který vycházel od 11. června roku 1934 až do 6. července roku 2013. Hlavním hrdinou je iluzionista Mandrake, jehož práce je založena na až záhadně rychlé hypnotické metodě.

Mandrake použil tuto techniku proti celé řadě darebáků – gangsterů, šílených vědců, mimozemšťanů a postav z jiných dimenzí. Mandrakovy iluze tak platily i v boji proti titánům podsvětí. V těchto soubojích vždycky překypoval důvtipem a elegancí, která se v podstatě stala jeho ochrannou známkou. Mandrake však demonstruje i jiné síly, jako je neviditelnost, levitace, teleportace či schopnost měnit tvar.

Tuto postavu vytvořil Lee Falk na základě skutečné osoby. Leon Mandrake je italsko-kanadský kouzelník, mentalista, iluzionista, eskapolog a břichomluvec, který se narodil 11. dubna 1911 v americkém státě Washington. Od malička projevoval zájem o kouzelnické umění a často navštěvoval různá představení. Vycházel z velké vaudevilské kouzelnické školy a brzy poté se učil magii od některých velikánů té doby, jako je Howard Thurston, Alexander (Muž, který ví), Chefalo, Doc Verge, Ralph Richards (Čaroděj) a Bannister.

Fantastický Leon Mandrake byl známý pro svůj černý cylindr, červený plášť a tenký knír (tzv. Pencil moustache). Mandrake the Magician tak od Leona Mandrakea nedostal pouze jméno, ale je mu i vizuálně podobný.

Lee Falk

Později Lee Falk stvořil jeho o něco známější dílo The Phantom (1936). Tento komiks pojednává o stejnojmenném bojovníkovi proti zločinu. Phantom je vysoce inteligentní, má skvělé atletické i střelecké dovednosti a v boji využívá technologicky vyspělé zbraně.

Marvel v ústraní, DC na výsluní a v Česku vzniká komiks

V roce 1934 vzniká také komiksové vydavatelství National Allied Publications, jehož název byl v roce 1976 změněn na DC podle 881dílné komiksové série z roku 1937 – Detective Comics. Od roku 1940 společnost používala brand s iniciály „DC“, které umístila na všechny obálky svých komiksů.

Příběh dnes již veleúspěšného nakladatelství a vydavatelství Marvel Comics a filmového studia Marvel Studios se začal v roce 1939, kdy společnost nesla název Timely Comics. Nejdříve byl vytvořen koncept v podobě nepublikovaného sešitu Motion Picture Funnies Weekly #1 (duben 1939) a v říjnu téhož roku už vyšel první oficiální komiks Marvel Comics #1 od Billa Everetta, kde debutoval Namor the Submariner.

V 30. letech se do Československa dostává fenomén komiksu, který nemine kupř. Ondřeje Sekoru a inspiruje ho k napsání Ferdy Mravence (1933). Na konci roku 1938 začínají vycházet v časopise Mladý hlasatel kultovní Rychlé šípy od autorů Jaroslava Foglara a dr. Jana Fischera, kterého po jeho smrti nahradí Marko Čermák.

Dick Tracy a jeho chytré hodinky

Trend nositelné elektroniky není úplnou novinkou – má totiž svůj původ v ikonickém náramkovém rádiu Dicka Tracyho, který tuze připomíná dnešní chytré hodinky. V původním komiksovém stripu, který vyšel v novinách Detroit Mirror v roce 1931, vystupoval jako Plainclothes Tracy – policejní detektiv a forenzní analytik, který se nebojí si takzvaně umazat ruce. V dubnu 1937 proběhlo hlasování dospělých čtenářů komiksů v renomovaném magazínu Fortune, kde se umístil na třetím místě po Little Orphan Annie a Pepkovi.

Dick Tracy využíval mnoho technologických vymožeností a některé z nich se promítli i do naší reality. Jedním z nich jsou i chytré hodinky, ze kterých už dnes lze volat, surfovat na internetu, platit v obchodě či si změřit srdeční tep, spotřebovaný objem kyslíku při maximální zátěži a mnoho dalších užitečných funkcí. Dick Tracy využíval své hodinky výhradně ke komunikaci už v roce 1946. I tak výrazně přeskočil dobu, respektive jeho autor Chester Gould.

Válka a poválečné období

DC se až do 50. let minulého století soudilo o řadu postav. Vedlo spor s Action Comics o Supermana nebo s Atlas Comics o Captain Marvel. Během války a také v poválečném období nebyl téměř žádný zájem o super-hrdiny a tak v 50. letech tehdejší Atlas Comics a DC dali prostor hororům (Menace a Captain America's Weird Tales Vol. 1 #74) či westernům (Kid Colt, Outlaw, Ringo Kid, Black Rider, Red Warrior nebo Gunsmoke Western), které zažily v této době největší rozmach.

Nejvíce se dařilo hororovým sériím Tales from the Crypt, This Magazine Is Haunted, Web of Evil, Web of Mystery či Worlds of Fear. Mezi westerny zase kraloval Billy the Kid, ale zdatně mu konkurovaly i jiné komiksy s tématikou Divokého západu – The Lone Ranger, Boys' Ranch, All-Star Western nebo Black Fury.

V té době však vznikl i Asterix, kterému jsem se věnoval ve vzpomínkovém článku o Albertu Uderzovi ZDE.

Český komiks skomírá

Český komiks od roku 1948 ztratil na dlouhých čtyřicet let kontakt se světem. Komunističtí ideologové v 50. letech označili komiks za nástroj buržoazní propagandy podobně jako detektivky. Ty se ale v liberálnějších 60. letech dočkaly návratu na scénu, a to hlavně proto, že tehdejší režim pochopil jeho možné využití k šíření své propagandy a ideologie.

1961

Vydavatelství Dell či Disney se vrhla na tvorbu pro děti. Atlas Comics se v roce 1961, kdy dostali prostor mladí autoři jako Stan Lee, John Buscema, Jack Kirby a Steve Ditko, přejmenoval na Marvel a vydali první díl Fantastické čtyřky. V té době vznikají i další známé komiksy od Marvelu jako Avengers, Spider-Man, X-Men, šedý Hulk, mocný Thor nebo Iron Man, tehdy ve žlutém až zlatavém obleku.

Ve zmíněném roce 1961 je nejprodávanějším komiksem Uncle Scrooge (Strýček Skrblík) s 853 928 kusy, avšak toto období nastartovalo celý Marvel a tehdy začal být komiks fenoménem.

Nejoblíbenějším hrdinou však byl Superman, kterému patřily 60. léta. Na jejich úplném konci se objevil ve svojí sólovce, která byla 2. nejprodávanějším sešitem (511 984), či v Justice League of America a Superman's Gir­lfriend Lois Lane. Připsal si celkových 1 142 330 pro­daných kusů za rok 1969.

Comic-Con

V roce 1970 pořádají detroitští rodáci – Shel Dorf, Richard Alf, Ken Krueger, Mike Towry, Barry Alfonso, Bob Sourk a Greg Bear – komiksové setkání nesoucí název Golden State Comic-Minicon. V průběhu několika let se pojmenování této komiksové sešlosti změnilo na Comic-Con, který se stal nejpopulárnějším komiksovým festivalem vůbec. Rok co rok se fanoušci těší na známé tvůrce, filmové a seriálové protagonisty rozličných postav a na přátelskou atmosféru, která z komiksových nadšenců při této akci vyloženě sálá.

Od roku 1970 až do roku 2019 se každoročně pořádá tato událost. Výjimkou může být pouze rok 2020. V dubnu tohoto roku se organizace Comic-Con International rozhodla zrušit San Diego Comic-Con poprvé ve své 50leté historii, a to v důsledku pandemie COVID-19. Namísto toho však pořadatelé přišli s alternativním řešením. CCI totiž uspořádá obří online streaming se všemi, co mají něco společné s komiksovou, knižní či filmovou a seriálovou tvorbou.

My vás pochopitelně budeme informovat o všem důležitém.

Nejznámější český komiks na světě

Dílo Petra Sadeckého Octobriana and the Russian Underground z roku 1971 se stalo celosvětově známé, protože dost negativně kritizuje nadále přetrvávající rozdělení světa na Západ a Východ. Nesmrtelná Amazonka Octobriana totiž bojuje proti ruskému i americkému útlaku zároveň. Tento nadčasový český komiks však u nás moc lidí bohužel nezná a lze ho označit trochu jako samizdatové čtení.

Tím končí Stručná historie moderního komiksu. Můžete se však těšit na další obecné články o komiksu a všech oblastí, kterých se dotýká. V budoucnosti se dočkáte třeba Komiksové nauky či Stručné historie Marvelu a DC.

(Zdroje obrázků – usatoday.com, amazon.com, cervenyknir.cz, timesticking.com, ifanboy.com, bloodydisgustin­g.com, publisherswee­kly.com, wikipedia.com)


Ohodnoť článek

Pro ohodnocení toho článku se musíš přihlásit.



Komentáře

Pro psaní komentářů musíš být přihlášený.

Autor článku

Tony Trojan
Tony Trojan
Redaktor

Kde nás najdeš