Rozhovor - Jiří Pavlovský z CREW

Rozhovor - Jiří Pavlovský z CREW

Komiksy
1282 0
16. březen 2020, napsal Tony Trojan

Byl o zrodu největšího tuzemského nakladatelství a vydavatelství a nyní je i jeho šéfredaktorem. Jak pohlíží na komiksový svět? Co ho nejvíce baví? Jak vzniká český překlad nejslavnějších titulů? Poznejte jednu z největších osobností komiksu u nás.

Rozhovor - Jiří Pavlovský z CREW

Co na srdci, to na jazyku. K tomu připočtěte velký smysl pro humor a to, že patří mezi průkopníky komiksu a mangy v České republice. Kromě toho, že je majitelem CREW, píše také pro časopis LEVEL. Má tedy přesah i do filmového a herního průmyslu.

Jaký byl váš první komiks? Jak jste se k nim dostal?

„Myslím, že na to odpovím stejně jako většina lidí – byl to Čtyřlístek. Čtyřlístek je marihuana komiksového trhu, zácviková droga. Dáte si špeka uváleného na Němečkových stehnech a už jedete. Aspoň tak to fungovalo u mě. Dalším krokem byl Asterix v Sedmičce pionýrů, utrácení veškerého kapesného za Pify a shánění po antikvariátech komiksů Clevera a Smarta. Ty se u nás tiskly pro německý trh, čili se to v tiskárně kradlo po stovkách a různě se to prodávalo. Ještě je mám schovaný. Pak se sem začaly dostávat komiksy v polštině, Superman, Spider-Man, Batman… Je fakt, že dodnes mám Brayfogleova a Aparova Batmana nejradši (pozn. autora – Norm Breyfogle a Jim Aparo) a svého času jsem i tlačil na vydání. Začali jsme jako s předskokanem KGBeastem… a ukázalo se, že tudy tunel nevede. Fanoušci už byli někde jinde.“

Byl jste u zrodu největšího nakladatelství a vydavatelství komiksu u nás. Jaké pohnutky vás vedly k tomu u něčeho takového být?

„Chtěl jsem udělat dojem na ženský. Protože, jak známo, ženy letí na komiksové vydavatele. Někdy ani nemůžu vyjít z domu a jsem až po krk v sexbombách. Druhým motivem bylo vydat si aspoň některé své oblíbené věci. Jo, byl jsem mladý a měl jsem osvětové puzení. Takový ten pocit, který měli Cyril a Metoděj… a to nám prosím přinášeli jen víru a zcela neužitečný jazyk. My jsme přinesli zásadní umělecký žánr. Tak kde máme svůj svátek?“

Co všechno předchází k vydání komiksů od Marvelu, DC či Dark Horse Comics? Jak složité je získat práva? A liší se to nějak od překladů z japonské produkce? Přeci jenom jiný kraj, jiný mrav a manga má i odlišnou formu a pravidla.

„Tohle je téma tak na třídenní přednášku. Ale ve stručnosti je pořadí takové: přečtení komiksu, dlouhé dohadování, jestli se ten komiks bude líbit i lidem, co nejsou my, zažádání o práva, čekání na smlouvy, objednání komiksu, čekání na komiks, mailování, kdy nám už ten komiks pošlou, čekání na komiks, mailování, že nám poslali něco úplně jiného, čekání na komiks… a mezitím už probíhá překládání, redakce textu, korektura, až dorazí podklady tak i sázení do obrázků – no a to už máme skoro hotovo! Ale spolupráce je skutečně u každého vydavatelství jiná. Někdy je nutné udělat objednávku v určité hodnotě, někdy mají zaměstnanci poměrně ležérní přístup k práci (na zaslání jednoho komiksu jsme čekali skoro rok… a nakonec jsme si materiály sehnali radši jinde) – no a pak jsou tu Japonci. U těch trvá jen navazování kontaktů desetiletí a některé tituly si musíte nejdřív zasloužit. U autorů, kteří v Japonsku patří k ikonám, je až posvátný vztah k původnímu dílu, takže se česká verze musí co nejvíce blížit originálu – a to třeba i tak, že je záložka v čínštině, protože tak to vyšlo i v Japonsku.“

„On ten japonský komiks (alias manga) je pracný i z hlediska výroby. Jednak je víc lidí, kteří umí anglicky, než lidí, kteří zvládají perfektně překládat z japonštiny. Pak je tu zásadní věc, že Japonci mají veškerá SFXka (čili zvukové efekty a nápisy kolem) vkreslené přímo do obrázků (v amerických a evropských komiksech je to ve zvláštní vrstvě, takže je snadné je nahradit českými), čili se musí japonské nápisy vymazat, překreslit českými… a pak v podstatě obrázek opatrně dokreslit. Nehledě na to, že se musí počítat i s tím, že mají trochu jiné bubliny, neboť píšou svisle. Je to fuška, ale stojí to za to.“

Kolik umíte jazyků? Předpokládám, že angličtina je asi jasná. V Devátém umění se jistě hodí i japonština a francouzština. Jak na tom jste po jazykové stránce?

„Ha. Já jsem na tom jazykově dost bídně. V angličtině v pohodě čtu a rozumím mluvenému slovu, ale nedokážu říct ani slovo. Jak jsem se to všechno naučil na základě počítačových her, komiksů a knížek, tak to mám čistě pasivní. A to samé mám i s polštinou. Předpokládám, že slovenštinou asi neoslním. A trochu zvládám češtinu. Taky spíš pasivně než aktivně. Proto radši na rozhovory odpovídám písemně.“

Štve vás něco na současné produkci komiksů? Případně i něco z dávné minulosti, co zkrátka nemůžete překousnout?

„Jestli můžu, tak na stránce Komiksáře mám na tohle téma dlouhou přednášku. Posedlost megaakcemi, které se táhnou přes desítky řad, které vás vůbec nezajímají. Ustavičné restarty, kdy se vydavatelství snaží udělat ještě víc cool a mladší a ideologický správnější hrdiny… aby to pak obvykle po půl roce odpískali a všechno se vrátilo do normálu. Tisíce obálek k jednomu komiksu. Ustavičné změny s odchodem scenáristů. Někdy mě samotného překvapí, jak je vůbec možné, že pořád vycházejí dobré komiksy. Ale vycházejí. A to je fajn.“

Napsal jste někdy komiksový scénář, popř. chtěl byste? A jak jste na tom s kreslením?

„Samozřejmě jsem v mládí kreslil komiksy, obvykle takové, které obnášely postavy složené z několika čárek. Kreslil jsem vlastně celé mládí – jako inspirace mi sloužila série Clever and Smart, později Tintin. Když jsme se s Štěpánem Kopřivou a Markem Dobešem pouštěli do filmování, měl jsem na starosti i výrobu storyboardu. To bylo asi mé vrcholné dílo, má Sixtinská kaple. A scénářů jsem taky pár napsal, ale žádné velké dílo to nebylo. Spíš takové fórečky. Ale občas napíšu nějakou knihu. To je skoro tak dobrý jako komiksové scénáře.“

Česko má významného komiksového autora, který spolupracoval s Image, Marvelem i DC. CREW vydává jeho řadu Zero. Zvažoval jste někdy, že byste přímo oslovil Aleše Kota ohledně jeho vlastního překladu kvůli autenticitě?

„Dokonce jsme ho i tuším oslovovali, ale neměl čas a raději to nechal na profících – takže se to svěřilo našemu oblíbenému Filipu Škábovi. Ale Aleš to samozřejmě dostával na kontrolu a schválení.“

Naše čtenáře jistě zajímá, jestli se někdy v budoucnosti chystáte vydat jeho Secret Avengers či Winter Soldiera v češtině?

„U nás se série Zero velmi nechytla, takže další plány nemáme. Navíc mám pocit, že jeho působení v řadách bylo poměrně krátké, spíš se soustředí na své vlastní projekty.“

Vidíte v tuzemských vodách i nějaké další autory, co by mohli kráčet v jeho stopách? Tedy prosadit se v USA jako Aleš? Pokud ano, čím vás okouzlili?

„Určitě jo, dokonce s některými jsme už spolupracovali a zařídili jim nějaká zahraniční vydání (i když spíše v rámci Evropy): Jirkovi Grusovi, Michaelu Suchánkovi. A myslím, že spoustu tvůrců na to má – i když spíš kreslíři než scenáristé, tam přece jen trochu funguje jazyková bariéra.“

V komiksu budete mít jistě mnoho oblíbených autorů. Který z nich je na špičce a proč?

„Stále se to mění. Zásadně čtu všechno od Petera Davida, který už patří k veteránům, psal dlouhá léta Incredible Hulka. Dokáže správně mixovat patos s humorem a psát sympatické postavy. Dokonce mám i většinu jeho románů, včetně Star Treku! Tomu říkám oddanost. Do téhle kategorie patří i J. M. Straczynski, od kterého jsme vydávali skvělého Spider-Mana, Warren Ellis, který píše dost podivné, ale zajímavé série, Mark Millar, který převzal po Ennisovi štafetu komiksového drsoně a ještě to celé povýšil o pestřejší příběhy, Jason Aaron, který dělá jak klasiku, tak drsnou školu, nedávno jsem si oblíbil Remedera, který píše klasické dobrodružné příběhy hodně čtivým způsobem… a spoustu dalších tvůrců. Stále je koho objevovat.“

Jaký byl dle vašeho názoru rok 2019 ve světě komiksu? Chystáte se některé série v brzké době vydat? A proč zrovna tyhle?

„Tak pro nás byl zajímavý hlavně tím, že se u DC objevila řada Black Label. Což jsou samostatné, uzavřené a dospělejší příběhy se slavnými superhrdiny – obvykle v podání slavných tvůrců. Už jsme vydali Batmana: Zatracení, což napsal (Brian) Azzarello a nakreslil (Lee) Bermejo. Připravujeme komiks Harleen, první setkání Harley Quinnové a Jokera v podání Stjepana Sejice… a na konec roku, pokud přežijeme mor, plánujeme skvělý komiks Batman: White Knight (český název se teprve vybrušuje).“

„Ale nemáme jen Black Label. Z velkých pecek se chystá ikonická Akira, jedno z nejslavnějších děl japonského komiksu. Brzo vyjde Silver Surfer od pánů Stana Leeho a Moebia (pozn. autora – Jean “Moebius” Giraud), spojení amerického a evropského komiksu. Plánuje se i Krásná temnota, makabrický pohádkový příběh o malých bytůstkách žijících v roztékajícím se těle mrtvé holčičky. A plánujeme i Berserkra, hodně temnou fantasy mangu. Což samozřejmě není všechno, lidi se můžou mrknout na naši stránku CREW, kde máme katalog na první polovinu roku. Ale dost reklamy, popojedem. “

V minulém roce jste začali vydávat komiksovou sérii Ms. Marvel. V české společnosti to vzbudilo negativní vlnu reakcí. Přeci jste musel vědět, že bude komiks mnohými považován za nepřijatelný a pobuřující? Bylo to záměrně?

„Částečně ano. Ale nešli bychom do toho, kdyby se nám ten komiks nelíbil. Nejsme rozhodně nějací aktivisté, ale tady bylo téma muslimské superhrdinky zpracováno velmi pěkně, jak kresbou tak příběhem, tak když nás s tím Paseka oslovila, tak jsme do toho šli. Bohužel se ukázalo, že zájem čtenářů byl nezaslouženě slabší, takže druhou knihu jsme už vydali sami… a s třetí zatím počkáme, jak se vyvrbí situace. Nevadilo by nám pokračovat, je to poměrně fajn řada.“

Vím, že máte rád kinematografii. Jaká filmová adaptace komiksu vás nejvíce vzala za srdce a naopak, která málem přivedla k pláči?

„Tak tam je to hodně dané dobou, kdy to bylo natočené. Do určité doby vás dohnaly k pláči všechny komiksovém filmy. Tehdy se práva na komiksové postavy rozdávaly za dvě žvýkačky a podle toho výsledky vypadaly. Dokonce se natočil film tak špatný, že ho ani Roger Corman nechtěl pustit na veřejnost. Zkuste se schválně někde podívat na starého Captaina Americu natočeného slavným béčkařem Albertem Pyunem. Pak už to začali dělat i známější tvůrci, ale obvykle pod heslem „kašlu na originál“, takže ke komiksu přistupovali, jak se jim zrovna zachtělo, bez nejmenší znalosti předlohy. Z filmu tak zůstala tak jména postav. Což se teď přece jen změnilo a vznikají vážně skvělé bijáky. Když jsme se s kolegy nedávno dohadovali o tom nej komiksovém filmu, tak jsem nakonec hlasoval pro úplně první Avengers. A to ne, že by byly nejlepší – hlavně pro to, že to byl snímek, který definoval současnou tvář Marvelu. Který ukázal, že to jde a že komikové filmy můžou být stejně úchvatné jako původní komiksy.“

Tým Iron Man anebo Kapitán Amerika?

„Určitě tým Iron Man. Dokonce až tak, že mám s komiksovou Občanskou válkou ideologický problém, jak jsou tvůrci na straně Captaina. Dejte mi petici, hned ji podepíšu.“

Batman či Superman?

„Existuje nějaká jiná odpověď než Batman? Batman je odpověď na všechno.“

Zkuste vyjmenovat pár důvodů, proč bychom měli komiksy číst? Vidíte v nich nějaký prokazatelný globální přinos pro společnost?

„Především jsou komiksy zábavné. To je, přiznejme si to, to nejdůležitější. Ale v podstatě je to spojení mezi filmem a knihou, mezi slovem a obrazem. Na rozdíl od filmu může líp určovat tempo vyprávění a zastavovat okamžiky a pracovat s kompozicí. Může i využívat prázdno mezi obrázky a čtenářovu představivost. Podporuje a zvýrazňuje emoce. A samozřejmě, je to dokonalý můstek vedoucí ke čtení. Z hlediska dětí je to skvělá věc, která se nejen dobře čte, ale i to správně podtrhuje emoce. Hodně to funguje u dětí se sklony k autismu. Ale ta zábavnost je pořád číslo jedna. “

Uchvátil vás i jiný literární směr? Či něco úplně mimo umění? Dokázal byste si představit život bez komiksu, opustit toto prostředí?

„Já jsem na uchvácení ideální terč, já podlehnu čemukoliv, od rýmy až po lego. Co se týče literárního směru, tak jsem vyrůstal na sci-fi, fantasy a detektivkách… a to mě drží dodnes. Pořád mám nejradši kriminálky, tam se snažím i víc hledat nové i staré autory. Tam mě mrzí, že se u nás nechytla moderní drsná škola a veškeré pokusy vydávat velikány žánru jako je Stark, Willeford, Lehane či Bruen dopadly krachem. A co se týče jiných věcí, tak počítačové hry, občas lepím modýlky, zkoušel jsem je i malovat, ale k tomu jsem se už dlouho nedostal…“

Na závěr otázka na tělo. Jak se staví vaše manželka k vašemu povolání? Je to společný zájem anebo je jí to proti srsti? Přeci jenom ženy často neholdují komiksu, i když se to v posledních letech rapidně mění.

„To je spíš na manželčino tělo než moje. Zase na druhou stranu, má rozhodně lepší tělo než já, tak proč ne. Manželku komiksy docela baví, ale rozhodně to není zarytá fanynka. Spíš si občas něco přečte. Teď nedávno ji zrovna nadchlo Mezi řádky, líbily se jí horory Džundži Ita… a samozřejmě čte pravidelně Usagiho. Ale že by si pořizovala svou vlastní sbírku, to zase ne. Ale proč taky, když má k dispozici tu moji. A mimochodem, to o tom, že ženy neholdují komiksu, není pravda. Nepočítal jsem to na procenta, ale třeba v manze mají ženy velmi silnou čtenářskou základnu.“

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho úspěchů pro vás i CREW.

(Zdroje fotek – sedmicka.tyden.cz, poslední fotografie – Jana Jůzlová)


Nábor do redakce

Mám zájem!



Ohodnoť článek

Pro ohodnocení toho článku se musíš přihlásit.


Komentáře

Pro psaní komentářů musíš být přihlášený.

Autor článku

Tony Trojan
Tony Trojan
Redaktor

Kde nás najdeš


Nábor do redakce

Mám zájem!