Od Kurosawy až po MCU - Cesta Mistra Kung-Fu (část 1.)

Od Kurosawy až po MCU - Cesta Mistra Kung-Fu (část 1.)

Filmy
5 / 5 175 0
4. říjen 2019, napsal Michal Černý

„Chceš-li dobře splnit svou povinnost, musíš udělat více, než že ji pouze splníš.“

Bruce Lee

Od Kurosawy až po MCU - Cesta Mistra Kung-Fu (část 1.)

Když padlo oficiální potvrzení Shang-Chiho v Marvelovském filmovém univerzu, přineslo to mnoha lidem spíše otázky, než husí kůži a mráz po celém těle. Shang sice má svoje pevné místo v komiksové historii, ale nikdy nepatřil mezi typické mainstreamové postavy typu Thor nebo Spider-Man. Nicméně tenhle charakter je typickým odrazem doby, ve které vznikl, a proto se okamžitě začalo mluvit o znovuoživení odkazu legendárního mistra bojových umění, Bruce Leeho.

Jenomže spojit tenhle projekt jen s jedním jménem a jednou částí filmové historie je až moc jednoduché a co hlavně, není to vůbec fér. Už od počátku 50. let 20. století vznikaly různé formy asijského filmového umění, které dost razantně ovlivnily i západní kinematografii. Nebál bych se vůbec říct, že bez podobného vlivu by na svět nepřišla pěkná řádka zásadních a kultovní děl, které zase pomohly utvářet dnešní obraz pop-kultury, filmová zpracování komiksů nevyjímaje.

Celý příběh toho, co stojí za zrodem této postavy a co se opravdu snaží Marvel vytvořit, můžeme shrnout do 5 srozumitelných a stručných etap, z nichž první čtyři jsou určeny každá jedním jménem.

Etapa I. – Akira Kurosawa

Tento významný a vizionářský japonský režisér a scénárista natáčel svá první díla již během 2. Světové války, ale zaujal až po ní. Věnoval se poválečnému stavu svého rodiště se zaměřením na nejchudší obyvatele, kladl důraz na sociální témata, především pak korupci úředníků. Nebál se předkládat otázky dobra a zla a v mnoha případech si jeho postavy předkládají misky vah pojmy dobro a zlo a snaží se je rozlišit.

Ten nejzásadnější zlom ale přišel v roce 1954 při spuštění veřejné projekce snímku Sedm Samurajů. Sklidil ohromný úspěch a ze strany kritiky i běžných diváků šlo takřka o geniální počin. Není proto náhoda, že v. 1960 vznikl (se souhlasem Kuorsawy) americký remake pod názvem Sedm Statečných a stal se stejně tak úspěšným, jako originál. Jenomže tímhle jednorázovou bombou to neskončilo. V roce 1961 vydává Kurosawa další lahůdku, snímek Yojimbo. Pro něj stvořil zcela novou podobu hrdiny v podobě osamělého Rónina (samuraj bez pána), kterého sledujeme se skvělém dramatickém (a místy i velmi humorném) příběhu o jedinci, kterého si najmou dva vůdcové znepřátelených gangů, aby jim dělal osobního strážce. Hned další rok přichází neméně úspěšné pokračování s názvem Sanjuro. O dva roky později se myšlenky nového typu hrdiny ujímá italský režisér Sergio Leone a natáčí remake Yojimba s názvem Pro hrst dolarů.

Do filmového vesmíru přistál Clint Eastwood a taky další dvě úspěšná pokračování. Tím byly položeny základy a pravidla pro nový žánr filmu – Spaghetti-western. Ten se vyznačoval jistou svižností, násilností a stručným dějem. Klasické westernovky se díky tomuto novému přístupu začaly zdát až moc přemýšlivé, pomalé a těžkopádné. V r. 1965 Kurosawa vydává další snímek – Rudovous – tentokrát ale bez samurajů a blízkého prostředí. Snímek je čistokrevné drama o mladém lékaři a jeho tvrdé konfrontaci s tvrdou realitou výkonu lékaře v chudinské čtvrti. Svým nesmlouvavým pojetím tématu se taktéž nesmazatelně zapsal do dějin kinematografie jako nadčasové dílo. Já osobně zrovna tenhle film doporučuji všemi deseti a dodnes patří k tomu nejlepšímu, co jsem kdy v rámci žánru viděl (spolu s vynikajícím výkonem hlavního herce v roli starého a zkušeného lékaře Rudovouse -Toširó Mifunem)

A. Kurosawa samozřejmě tvořil dál a v roce 1990 dokonce obdržel Oscara za celoživotní dílo. Pro naše povídání ale tahle část stačí a je také nejdůležitější. Západní obecenstvo objevilo asijské filmařské umění dostatečně a dokonce se setkalo i s obdivem. Kořeny jsou tedy pevně v zemi a my můžeme přejít k další a zajisté nejvíc populární části.

Etapa II. – Bruce Lee

Tohoto člověka asi netřeba představovat. Legenda, mistr bojových umění, učitel, herec. Jeho jméno je ještě pořád doslova strhující pojem a nesmíme se divit, že cokoliv je s ním spojeno, vzbudí okamžitě pozornost. Dalo by se napsat několik desítek článků (stejně jako v prvním případě) o jeho vlivu na film, bojová umění a přístup běžných lidí k oběma tématům, stejně tak i ojeho životní filosofii, ale na to tu jednak nemáme prostor a některé části s naší věcí ani moc nesouvisí. A taky to není jeho životopis. :) Zkrátka.

Kariéra na západě pro něho začíná až v r. 1966 v seriálu The Green Hornet, kde i přes to, že hrál ve vedlejší roli, stal se pro fandy seriálu jeho oblíbenou součástí. Veškeré bojové scény si navíc navrhoval úplně sám, což jeho pověsti přidalo pár plusových bodů. Budoucnost vypadala docela slibně, ovšem v r. 1970 přišlo poranění zad a následně i zrušení velkého projektu, kde se schylovalo k spolupráci s Warner Bros. Málokdo pak ví, že je spojený s legendárním počinem, seriálem Kung-Fu (následně vzniklo v devadesátých letech i pokračování Kungu-Fu: Legenda pokračuje) o potulném shaolinském mnichovi z prostředí divokého západu. Filmaři sice nápad přijali, ale odmítli čínského herce do hlavní role. Nebyl prý pro trh přijatelný a namísto něj obsadili Davida Carradinea. Ten byl za roli nominován na několik cen a i samotný seriál zabodoval, nemluvě o Davidově hereckém výkonu. Jenomže i přes úspěch realizace jeho nápadu to bylo pro něj osobně veliké zklamání. Nebylo se tak čemu divit, když se rozhodl odstěhovat zpátky do Hong-Kongu, kde žil do dob svých studií.

Jestli si v tuhle chvíli někde vzadu v hlavě říkáte, co to má všechno společného s komiksem…vydržte, už se blížíme.

V Hong-Kongu na něj totiž čekalo milé překvapení. Již zmíněný seriál The Green Hornet byl u místních spoluobčanů velmi oblíbený a co lépe, všimli si ho i filmaři a producenti. Podepsal smlouvu na dva filmy a hned ten první, Fist of Fury (1972) se stal absolutním hitem. Bruce okamžitě začal zářit jako mezinárodní hvězda a dostal nabídku napsat si vlastní scénář a pak ho i zrežírovat. Pro zajímavost, ten film se jmenoval The Way of Dragon a jedním z herců byla další budoucí filmová legenda, Chuck Norris.

Nakonec se ozval opět Hollywood v podobě studia Warner Bros., které chtělo natočit první americko-hongkongský film. Tentokrát to dopadlo dobře a snímek Enter the Dragon se nejspíše stal tím nejznámějším, co Bruce natočil.

Bohužel, premiéry se už Bruce Lee nedožil a v roce 1973 náhle zemřel. Bylo mu jen 33 let, ale jeho dosavadní práce se stala inspirací pro mnoho filmových tvůrců a sportovců (nejen pro ně) a je jí dodnes. A tak zatímco filmový svět marně hledal náhradu za tak hodnotnou osobnost (částečně přišla až o pár let později), upadl zájem o filmy s bojovou tématikou, nebo aspoň o styl jejího přednesu. Nicméně aspoň komiksoví nadšenci svoji vylepšenou inkarnaci získali ještě ten rok.

Etapa III. – Shang-Chi

Počátek sedmdesátých let jasně patřil kung-fu tématice a kdekdo toho chtěl samozřejmě využít. Tady se do hry opět dostává seriál o potulném mnichovi – Kung-Fu – a Marvel, který chtěl tento úspěšný televizní projekt převést do komiksové podoby. Jenomže se nepovedlo a přišel tak ten nejjedodušší krok, který mohl. Zájem o akčního asijského hrdinu tu pořád trval a tak si Marvel vytvořil vlastní a originální charakter. Dost jim pomohl zloduch Dr. Fu-Manchy, jehož postavu získali do správy jen o rok dříve. Z Shanga se stal jeho syn a mohl se tak na konci roku 1973 představit ve Special Marvel Edition #15 celému Marvel univerzu. Objevil se ihned v dalším čísle, přičemž to následující bylo již přejmenováno na The Hands of Shang-Chi: Master of Kung Fu. Tak to vydrželo až do roku 1983 a do čísla #125.

Nejhlasitější stopa mistra boje na nějakou chvíli utichá.

Krátké série pak dostává až v r. 1990 a 2002, přičemž mezitím a vlastně až dodnes se objevuje spíše jako vedlejší charakter v týmovkách a různých událostech celého universa (v roce 2007 dostal opět svoji vlastní sérii). Na svojí pouti se stává členem Secret Avengers, bojuje po boku Iron Fista, Spider-Mana, Wolverina a dalších X-Menů, Capa a Iron Mana, používá Pymovy částice anebo bojuje s drakem. Taktéž je součástí událostí Secret Wars, House of M, anebo série Marvel Zombies, ve své Ultimate verzi se kromě dalších potkává i s Moon Knightem. Což si je dobré si zapamatovat, vzhledem k tomu, že i on bude součástí MCU.

Zkrátka a jednoduše, Shang-Chi je pro komiksové znalce dobře známé jméno, stejně jako jsou známé i jeho původní kořeny a inspirace. A ať si prošel čímkoliv a jakkoli byly jeho schopnosti časem upraveny a vylepšeny, každý ví, na koho odkazuje a koho má připomínat. Ale k Shangovi se ještě v závěru článku opět dostaneme, teď je čas na další jméno. Dalším herci, který se měl stát plnohodnotným nástupcem legendy a který pokračoval po stejné dráze, ale úplně jiným způsobem.

Pokračování příště…


Nábor do redakce

Mám zájem!



Ohodnoť článek

Pro ohodnocení toho článku se musíš přihlásit.


Komentáře

Pro psaní komentářů musíš být přihlášený.

Autor článku

Michal Černý
Michal Černý
Redaktor

Kde nás najdeš


Nábor do redakce

Mám zájem!