Jak se Stan Lee učil mangu

Jak se Stan Lee učil mangu

Komiksy
5 / 5 1216 0
12. duben 2020, napsal Tony Trojan

Legendární Stan the Man se snažil prosadit i v Japonsku. Jak mu to šlo? O čem jsou jeho příběhy? Čím se liší od klasické mangy? A které z jeho titulů se dočkaly zpracování v podobě anime?

Jak se Stan Lee učil mangu

Stanley Martin Lieber se narodil 12.prosince roku 1922 v New Yorku. V roce 1939 začal pracovat u Timely Comics jako asistent, ale ve skutečnosti to znamenalo přípravu kávy. V březnu roku 1941 vyšlo první číslo Captain America Comics #1 od Joea Simona a Jacka Kirbyho. To znamenalo jakýsi zlom v životě Stana Leeho, jelikož na Captain America Comics #3, který vyšel v květnu téhož roku, už spolupracoval se Simonem a Kirbym. Jeho prosazení ve světě komiksu přibrzdila 2. světová válka a mladý Stanley Lieber začátkem roku 1942 musel narukovat. Tři roky sloužil jako spojař v tzv. Signal Corps. Po válce mohl naplno rozjet své myšlenky, které však zatím nikoho nezajímaly, jelikož na poli komiksu tehdy vládly westerny a horory.

V 60. letech ale všechno nabralo na obrátkách, a tak Stan Lee pomohl k revoluci v řadách Timely a jeho následnou proměnu na Marvel. Jeho historicky první vymyšlený superhrdina v řadách Marvelu byl Groot v Tales to Astonish #13 z října roku 1960 (u Timely to byl Keen Marlow jako Destroyer a pak The Witness), kterého později následovala Fantastická čtyřka, parta okolo Hanka Pyma s Ultronem, Hulk, Spider-Man, Thor, Balder a Heimdall, Iron Man, The Howling Commandos, Janet van Dyne alias Wasp, Sersi ještě jako Circe, Dr. Strange, X-Meni, Rescue, původní Avengers… a takhle bychom mohli pokračovat donekonečna. Postavy Stana Leeho se zapsaly do historie a těžko si představit svět komiksu bez jeho vlivu.

Ovládl americké těžiště komiksu a podrobil si i Deváté umění v Evropě. Jenže Japonsko mu trochu stále unikalo, jelikož je to dost specifický trh a jejich komiks je hodně odlišný. Hlavní rozdíly jsou v tom, že se čte zprava doleva, je omezen na černou a bílou a citoslovce (SFX) jsou vkreslené přímo do obrázků, nikoliv do speciálních bublin. Tyto bubliny, anglicky speech balloons, se v evropském či americkém komiksu používají i při řvaní (například Hey!, Arrgh! či Ouch!), a tak se jim říká scream bubble nebo v případě citoslovců – burst balloons (Bang!, Crash! či Boom!). Navíc Japonci neradi do svého komiksu pouští cizince a ani velké jméno mnohdy nepomůže. Píše se rok 2001 a Stan Lee spolu s Gillem Championem a Arthurem Liebermanem zakládá POW! Entertainment Inc. s cílem proniknout k jinému druhu čtenářů. Šlo o starší muže (Striparella), ale právě i o trh v Japonsku.  

Ultimo

První pokus Stana Leeho proniknout do světa mangy začal v dubnu roku 2008. Na pomoc mu přispěchal legendární autor Hiroyuki Takei, tvůrce mangy a anime seriálu Shaman King, který vysílala TV Tokyo. Král Šamanů byl dlouhá léta vysílán i v České republice na tehdejším Jetixu a našel si mnoho fanoušků. Nás však zajímá Shōnen manga (cílí na teenagery) Karakuri Dōji Ultimo z produkce Pow Entertainment a vydavatelství Shueisha.

Co řekl Stan Lee na otázku: Jak se liší Ultimo od vašich dřívějších hrdinů?

„Ultimo se liší od všeho, co jsem kdy udělal. Snažil jsem se v co největší míře začlenit styl vyprávění příběhů z japonské mangy a samozřejmě, že nikdo tento styl nezná lépe, než můj slavný spolupracovník Hiroyuki.“

Dále také řekl:

„Četl jsem dost mangy, abych měl obecné znalosti o její formě. Jsem ohromen tzv. širokoúhlým tvarem, který se perfektně hodí k těmto dlouhým příběhům.“

O spolupráci s Hiroyukim:

„Vytvořil jsem základní myšlenku, koncept, což byl náš plán a pak jsem nechal Hiroyukiho celé dílo dotvořit ve stylu mangy.“

O čem je příběh?

Ve 12. století uvolnil uznávaný vědec jménem Roger Dunstan svou „poslední kletbu světa“ ve formě dvou Karakuri Dôji – Ultimo a Vice. Karakuri Dôji jsou roboti s lidskými city a vlastnostmi a vládne jim určitý člověk. Létají, mají větší fyzickou sílu a odolnost, zbystřené smysly a dokonce i šestý smysl, kdy jsou schopni nahlédnout do vzpomínek lidí. Jsou schopni se také proměnit do formy ICON, v japonštině karakuri henge, kdy se propojí se svými majiteli. Karakuri Dôji jsou silní jako jejich pán, takže pokud je má rád, dokáží se sami léčit.

Někteří z nich však čerpají sílu z nenávisti. V Karakuri Dôji Ultimo jde totiž o klasickou dichotomii dobra a zla, chcete-li dualismus. Účelem těchto robotů je totiž bojovat pro to, aby se jednou zjistilo, která z těchto sil je dominantní. Ultimo reprezentuje perfektní dobro, zatímco Vice je dokonale zlý. Většina dějové linky se však odehrává přibližně v naší době, kdy Dr. Dunstan stvořil už stovky dalších Karakuri Dôji, aby bojovali po boku Ultima nebo Vice. Na jedné straně stojí dobrácká šestice The Good Dôji Club a na druhé zase The Evil Dôji Branch. Pak je tu ještě Milieu, osobní strážkyně Rogera Dunstana. Hlavní hrdinou není Ultimo a ani Vice, nýbrž jejich pánové – Yamato Agari a K.

V této manze se najde několik paradoxů a zejména jeden je do očí bijící. V 0 kapitole Ultimo tvrdí, že byl stvořen v době feudálního Japonska a přitom v kapitole číslo 10 datuje svůj vznik do roku 2989. Zvláštní, že? Ať to vzniklo schválně nebo omylem, určitě se jedná o zajímavou mangu, která se však nedokáže rovnat těm největším japonským titulům.

Heroman

Na Heromana už šel Stan Lee více po svém a hlavně po americku. Hrdinou je klasický looser z americké střední, který se neumí vzepřít skupině dětí zbohatlíků, co ho šikanují. Jmenuje se Joey a pochází z chudých poměrů, proto při škole pracuje v bistru, aby pomohl babičce. Jednomu ze skupiny agresorů přejede auto nový typ robota z televizní reklamy. Jelikož je rozbitý, tak ho vyhodí se slovy, že mu tatíček koupí nového. Joey je zběhlý v technice, a tak si ho zvládne sám opravit. Jenže k naší planetě se blíží jistá mimozemská rasa, která svým příchodem způsobí silnou bouři v atmosféře, během které udeří do opraveného miniaturního robůtka blesk. To absolutně změní jeho podstatu, navíc vyroste do enormních rozměrů a kosmickým vlivem získá i další vlastnosti. Joey dokáže Heromana ovládat skrze ovladač, který v případě proměny z malého robota na velkého obejme jeho ruku. Tento ovladač pak Joeymu automaticky vytváří silové pole a slouží mu jako absolutní ochrana.

Samozřejmě přijde i zlomový okamžik pravého hrdiny, kdy Joey zvažuje, zda-li by takovou sílu měl vůbec člověk vlastnit. Rozhodnutí mu však usnadní již zmínění mimozemšťané zvaní Skruggs, kteří jsou podobni našemu hmyzu. Ti vysledovali signál ze Země vyslaný profesorem Matthew Dentonem a chystají se na invazi. Brzo zjistí, že se pozemských zbraní nemusejí vůbec obávat, jelikož nemají žádný účinek. Naděje lidstva se tak upínají k mladému Joeymu a jeho robotovi.

Manga Heroman vznikla ve spolupráci Stana Leeho s neznámým umělcem – Tamon Ohta. O vydání se postaral Gangan Comics a Heroman vycházel v měsíčníku Shōnen Gangan. Později se Heroman dočkal zpracování od TV Tokyo, kdy na scénáři pracoval Akacuki Jamatoja. Ten psal scénář i pro anime Naruto nebo Fullmetal Alchemist. Zvláště pak druhý titul měl na Heromana velký vliv, který je znát už od openingu. Na obrázku výše můžete vidět Stana Leeho a jeho tradiční cameo z tohoto seriálu.

Ostatní

Dále tu je Stan Lee's Mighty 7, který také pronikl do televize. Nejedná se o 100% mangu, ale komiks je inspirován prvky z anime. Stan zde nemá pouze kratičké cameo, ale mentoruje superhrdinský tým mimozemšťanů a o příbězích, co zažil, píše komiksy.

Stan Lee chtěl dobít i Indii s animákem Chakra: The Invincible (2013). Ve spolupráci s indickými tvůrci Sharadem Devarajanem a Gothamem Choprou vytvořili hrdinu Raju Raie, který vlastní oblek, co dokáže aktivovat mystické čakrové body a tím Rajuovi dává super-schopnost a stává se neporazitelným. Raju slíbí, že bude chránit obyvatele města Mumbai, takže se jedná o lokálního hrdinu.

V roce 2017 došlo ke spojení Stana Lee a Hiroshiho Nagahama (Mushishi) a vzniklo anime The Reflection, které bylo uvedeno na Crunchyroll. Lee nadaboval záporáka – **Mr. Mystic – který vypadá úplně stejně jako on. V příběhu jde o to, že v důsledku jistého mystického vlivu, nazvaného The Reflection, jsou lidé obdařeni super-schopnostmi.

Stan Lee o rozdílech mangy a amerického komiksu:

„Manga a americký komiks jsou dva různé styly vyprávění příběhů, ale myslím si, že se navzájem dokonale doplňují.“


Ohodnoť článek

Pro ohodnocení toho článku se musíš přihlásit.



Komentáře

Pro psaní komentářů musíš být přihlášený.

Autor článku

Tony Trojan
Tony Trojan
Redaktor

Kde nás najdeš