Albert Uderzo a jeho vliv na současný komiks a svět

Albert Uderzo a jeho vliv na současný komiks a svět

Komiksy
1129 0
26. březen 2020, napsal Tony Trojan

S velkým smutkem jsme se dozvěděli o smrti Alberta Uderza, spolutvůrce Asterixe. Jaké po sobě zanechal dědictví? Jak ovlivnil Deváté umění? A jací autoři mu vzdali hold?

Albert Uderzo a jeho vliv na současný komiks a svět

Píše se rok 50 před Kristem. Celá Gálie je okupována Římany… Celá? Kdeže! Jedna osada obydlená neporazitelnými Galy nadále odolává uchvatiteli.

Tyto věty mohli fanoušci Asterixe číst na stránkách komiksů či slýchat ve filmových zpracování pokaždé. Sice s trochu odlišnou formulací, ale zato hned ve 115 jazycích. Dokonce i v mrtvém jazyce – latině. Zatímco starověký Řím lehl popelem, nesmrtelné dílo Alberta Uderza a Reného Goscinnyho žije na věky a to i přesto, že již nejsou tito velikáni mezi námi.

Kdybychom měli vyjmenovat největší autory belgo-francouzského těžiště komiksu, jednoznačně by padla řeč i na toto tvůrčí duo, zakladatele a přední zástupce francouzské školy Devátého umění. Jedním dechem bychom samozřejmě měli dodat i jméno belgického zástupce – Hergé, jenž komiksovému světu daroval Tintinova dobrodružství.

Jakožto skalní fanoušek mocných Galů se však hodlám věnovat pouze Albertu Uderzovi, potažmo Renému Goscinnymu, kteří bezpochyby ovlivnili mnoho autorů, co se rozutekli do největších značek komiksu, včetně Marvelu a DC. S druhým jmenovaným nakladatelstvím má Uderzo vlastní zkušenost.

Asterix a Obelix

Píše se rok 1959 po Kristu. Celá Francie poznává komiks Asterix The Gaul, který vyšel 29.října v časopisu Pilote. Jen Francie? Kdeže. Celý svět v tento den poznal Asterixe a jeho přátele z osady v kraji Armoryka. V časopisu Pilote tento komiks vycházel až do roku 1973, později se tohoto díla ujmulo nakladatelství Hachette. Nezdolní Galové pronikli i do totalitního Československa, vyhrazeným politickým názorům navzdory. Asterixe, nadopovaného kouzelným lektvarem, tak mohli starší generace vídat v Sedmičce pionýrů.

Asterixovy příběhy ztělesňují sen, jenž je naprosto univerzální a použitelný i pro dnešní dobu – nepodrobit se útlaku světových a státních mocností a organizací, které mají nad jednotlivcem vždy navrch. Nutno podotknout, že všechny zprávy podobného typu byly skryty v náznacích a jinotajích, takže prostoduchá komunistická cenzura nedokázala galské válečníky odrazit. Stejně jako římské legie.

Vtipná a výstižná jména

René Goscinny a Albert Uderzo se často radili ohledně příběhu a postav. U jmen pracovali s koncovkami -is u Římanů a -ix u Galů, a proto nalezneme v Asterixovi třeba ministra zásobování – Apendix, dále je tu nepopulární pěvec Trubadix (francouzsky Assurancetourix, anglicky Cacofonix), užvaněný Fantasmagorix, rybář Alfabetix, stařešina Archaix, léčitel Amnézix, bankéř Bernix, nervák Cholerix, syn Sveřepixe – Komix, náladový Melancholix, bezbojný Pacifix, flákač Zničehonix a další Galové s trefnými jmény.

Jméno Asterix znamená chytrý, kdežto Obelix je ekvivalentem pro sílu. Ta pochází z nápoje od druida Panoramixe, což znamená široký rozhled a této postavě se věnoval poslední film, na kterém pracoval Albert Uderzo – Asterix a tajemství kouzelného lektvaru (2018). Ten svým způsobem vybočuje z řady ze všech dosavadních snímků, můžeme v něm vidět například mnoho odkazů na Marvel. Při pátrání po novém druidovi vesnice narazili naši hrdinové na Magnetixe či na 4Fantastix – čtveřici druidů. Nesmím zapomenout ani na Idefixe, což je zkomolenina francouzského Idée fixe, což se dá přeložit jako utkvělá představa, myšlenka. V anglickém překladu se tento psík jmenuje Dogmatix.

Význam Asterixe

Ve filmech a komiksech s Asterixem najdeme mnoho narážek a detailů z historie, proto se také těší pozornosti odborníků – především z řad francouzských etnologů a antropologů. Svědčí to o velkém přehledu Goscinnyho a Uderza v oblasti dějepisectví. Dokonce byla uspořádána expozice v Musée national des Arts et Traditions populaires (Národním muzeu lidového umění a tradic), která porovnávala jednotlivé komiksové obrázky se skutečnými etnografickými a archeologickými artefakty. Dle mnohých ale není důležitá pravdivost a přesnost příběhu, ale historická satira, která má přesah i do jiných odvětví lidského zkoumání.

Řeč je třeba o psychologii a sociologii. Časté hry s národními stereotypy mají mnohdy globální podtext. Asterixův svět je deformovaným otiskem našeho vlastního moderního světa se všemi jeho výstřednostmi a nepravostmi. Zároveň v sobě nese ideologii perfektního světa, který od toho našeho dělí bariéra utopie. Časté cesty Asterixe do jiných zemí jsou dalším důvodem, proč je série na starém kontinentu tak populární. Jeho cesty do Britannie, Germánie (Německo), Hellasu (Řecko), Hispánie (Španělsko), Helvetie (Švýcarsko) či Belgiky otevírají tvůrcům mnoho variant příběhů. Smyslem je vždy humorně poukázat na všechny druhy stereotypních návyků a tradic, které jsou mezinárodně známé.

Ne všechna díla se dočkala úspěchu. Asterix a Goths (1963) zobrazuje Němce jako zlosyny, čisté darebáky. Sešit vznikl osmnáct let po druhé světové válce, kdy byly stále běžné protiněmecké nálady a Uderzo později vyjádřil lítost nad jednostranným, jednolitým pojetím germánského národa. V dalších dílech je vykreslil v mnohem lepším světle, ale samozřejmě by to nebyl komiks o Asterixovi, kdy by si autoři aspoň trochu nerýpli. To platí i v případě jiných otázek, kdy šlo zejména o zbytečnost a úmornost byrokracie a o další společensky palčivá a mezi lidmi oblíbená témata.

Když Francie v roce 1965 vypustila na oběžnou dráhu svůj první satelit, oficiálně se jmenoval A-1, ale později byl přejmenován na Astérix. V roce 1991 věnoval Time Magazine článek francouzským symbolům s názvem The New France a na obálce magazínu nebyla Eiffelova věž, ani kulinářské speciality, ale právě Asterix. Malý Gal se stal francouzským ekvivalentem Mickey Mouse, o čemž svědčí i fakt, že má také svůj vlastní tematický park poblíž Paříže (od roku 1989). V souvislosti s vesmírem je tu ještě další zajímavost. V roce 1996 se čtyři objevené asteroidy pojmenovaly po nejznámější galské čtveřici – Astérix, Obélix, Idéfix a Panoramix. Svůj vlastní asteroid dostal i Albert Uderzo v roce 2017.

Do této doby se prodalo přes 370 miliónů sešitů s příběhy Asterixe a dohromady se natočilo 11 filmů, na kterých pracoval i Uderzo.

Ve stínu Obelixe

Albert Uderzo samozřejmě nekreslil pouze Asterixe, ale toto dílo zkrátka zastínilo všechno ostatní. Přitom Oumpah-Pah patří mezi klenoty francouzského komiksu. Jde vlastně o předchůdce Asterixe, jelikož příběh psal René Goscinny, které vycházelo od roku 1958 až do roku 1962. Ompa-pa the Redskin je velký a velice silný, ale zároveň i rychlý Indián. Jeho oblíbené jídlo je pemikan, což je směs sušeného masa, sušeného ovoce a tuku, kterou si Indiáni šetřili na zimu. Děj se odehrává v 18. století a tak je zde vyobrazen boj proti útlaku francouzských kolonistů. Ompa-povou oblíbenou činností je skalpování a proto se mu přezdívá Two-Scalp. Má i krátké cameo v legendárním příběhu 12 úkolů pro Asterixe (1976), který je všeobecně považován za jeden z nejlepších kreslených filmů vůbec a já osobně se s tímto názorem ztotožňuji. Pro tento film Albert Uderzo napsal nejen scénář, ale dokonce je to jediný snímek, na kterém pracoval i jako režisér.

Ještě před Ompa-pou a Asterixem, v roce 1950, pronikl do super-hrdinského žánru. Belgický komiksový týdeník Bravo (nakladatelství Le Soir) získal licenci od Fawcett Comics (divize DC) na postavu Captain Marvel Jr., též Shazam Jr. Uderzo do něj vytvořil 26stránkový komiks, kde juniorská verze mocného Shazama bojovala s Dr. Satanasem. Tohle není ojedinělá žánrovka, jelikož ještě předtím publikoval v magazínu 34 Adventures of Editions Vaillant svůj komiks Super-Atomic Z.

Dynamická a ikonická kresba

Jeho vliv je tak velký, že inspiraci v něm hledali jak komiksový kreslíři, tak i další tvůrci. Samozřejmě se však jedná o komiksového autora a tak není divu, že třeba takový Mark Millar (Secret War, Ultimate Fantastic Four, Wolverine: Old Man Logan či Kingsman a Kick-Ass) o něm mluvil s velkou úctou a nazýval ho mistrem. Jeho dílo přirovnal k zácvikové droze, která ho zavedla k evropskému komiksu.

Na sociálních sítích oplakával jeho ztrátu i kreslíř Paul Renaud, jenž stojí za marvelovskou novinkou Tarot s úžasným vizuálem. Renaud sdílel obrázky z Uderzova díla Tanguy et Laverdure, které se ukázalo být zásadním pro francouzskou kreslířskou školu a i jeho vlastní tvorbu. Na tomto díle Uderzo školil Jeana Moeba Girouda, jenž později se Stanem Lee stvořil Silver Surfer: Parable (1988–89) a stojí také za komiksy Arzach a Blueberry. Inspiraci v Uderzově díle přiznali i René Pétillon, André Franquin, Rafael Albuquerque a Gotlib.

Uderzo prokazatelně ovlivnil i další autory jako byl Matt Groening, Edward Gorey, Frank Sels, Frédéric Toublanc, Désert, Leone Cimpellin, Merho, Gisèle Lagacé, Juanjo Guarnido nebo Jean-Yves Ferri a Didier Conrad. V Asterixovi, jakožto historické satiře, se vzhlédli i Lo Hartog van Banda a Dick Matena se svým dílem De Argonautjes zasazeným do antického Řecka, Tito a José Maria André se svým komiksem Tonius ze středověkého Portugalska okupovaným Maury, Hanco Kolk a Peter de Wit s Gilles de Geus, který se odehrává v Holandsku v 16. století, či Sawang Kampret s příběhem z Indonésie 17. století od Dwi Koendoro. Hlavní hrdinové komiksu Morgenster en Durandel od Petera de Smeta vypadali podobně jako Asterix a Obelix. A takto se dá pokračovat donekonečna.

Cressida Cowell, autorka a ilustrátorka dětských knih How to Train Your Dragon a That Rabbit Bellongs to Emily Brown, řekla:

„Milovala jsem Asterixe jako dítě a jeho styl byl naprosto ikonický. Vytvoření obrovského počtu individuálně rozpoznatelných postav s drobnými detaily, které jasně rozpoznáte v každé skupinové bitvě, je úspěch sám o sobě. Jeho skutečná dovednost však byla kombinace hbitého dobrodružství s humorem a vřelostí. Asterix učil generace dětí z celého světa, aby milovaly čtení.“

Nechť je mu země lehká

Dne 24. 03. 2020 komiksový svět zasáhla smutná zpráva o smrti Alberta Uderza. Vzhledem k současné situaci a vysokému věku (92) tohoto kreslíře a animátora se začalo spekulovat, jestli nebyl na vině koronavirus.

To by bylo poněkud zvláštní k okolnosti, že v roce 2017 vyšel sešit Asterix and Chariot Race, kde je Coronavirus římský maskovaný záporák, vlastním jménem Testus Terone. Zaprvé, tento komiks již nekreslil Uderzo, nýbrž Didier Conrad, a zadruhé, spekulaci ohledně jeho úmrtí na COVID-19 vyvrátil jeho nevlastní syn, který uvedl jako příčinu smrti obyčejnou zástavu srdce způsobenou stářím.

Ať už je to tak či onak, pro nás, fanoušky jeho díla, je to zdrcující ztráta. Musím přiznat, že jsem měl i slzy na krajíčku, když jsem se to dozvěděl. Uklidňuje mě představa, že nyní už jsou s Goscinnym u Toutatise v jeho rajských zahradách Avalonie, kde jablka rostou po celý rok. Nechť je Ti země lehká, Uderzo.

Nikdy na tebe nezapomeneme.

(Zdroje obrázků – detske-casopisy.cz, bioscop.cz, theguardian.com, ya-too.com)


Ohodnoť článek

Pro ohodnocení toho článku se musíš přihlásit.



Komentáře

Pro psaní komentářů musíš být přihlášený.

Autor článku

Tony Trojan
Tony Trojan
Redaktor

Kde nás najdeš


PILSCO